Nehceme vyklidit pozice, říká kouč Prostějova. Druhou ligu by rozšířil

Pro předplatitele

Jiří Fišara 5. 3. 2021

Už něco málo přes rok je u týmu fotbalového Prostějova trenér Pavel Šustr. Sympaťák z Brna pomáhá řídit přestavbu druholigového klubu. Z mužstva plného velkých osobností, které už ale z hlediska kariéry měly vrchol za sebou, se „Eskáčko“ transformuje na soubor mladých hladových vlčáků.

V podzimní části Prostějov dokázal v mnoha zápasech překvapit a průběžná pátá příčka možná ani plně nevystihuje proměnu, která se udála. Náročný kouč Šustr však přesto říká: „Myslel jsem si, že budeme ještě o kousek dál. Spoustu věcí nám zbrzdil covid.“ V rozhovoru před startem druhé poloviny FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY mluvil šestačtyřicetiletý trenér nejen o přípravě, doplnění kádru, ale třeba i o tom, jak se mu pozdává letošní ročník, který se hraje ve 14 účastnících.

Jaká byla koronavirová zimní příprava?
To, co jsme chtěli odtrénovat, to jsme odtrénovali. Jediné, co nás trošku zabrzdilo, bylo, že se nepodařilo dobudovat včas umělou trávu v novém centru, takže jsme museli využít tu stávající menší a nebo jezdit na tréninky. Obecně to však nebylo nic, co by se nedalo překonat. Horší to bylo se zápasy. Několik jsme jich museli odvolat. Třetiligoví soupeři, které jsme měli domluvené, se nechtěli testovat. Ale ani my jsme nechtěli vyhazovat peníze. Tam byly určitě rezervy.

Loni, když jste k týmu přišel, tak příprava už byla naplánovaná. A řekl jste, že zápasů bylo možná až moc. Nebylo jich tedy letos nakonec málo?
Nešlo ani tak o to, že by loni bylo zápasů moc, ale o jejich skladbu. Byla tam Tipsport liga, pak naskočily zápasy v týdnu, některé byly dokonce v pátek. Toho nejsem příznivcem. Letos to ale nakonec vzhledem ke všem těžkostem vlastně bylo trochu podobné. Taky jsme hráli v pátek, takže i teď se nám týdny zkracovaly.

Místo zrušených zápasů jste hráli několikrát modelově mezi sebou. To nevadilo?
Zápasy s kvalitnějšími soupeři určitě chyběly. Dvakrát jsme hráli s Blanskem, byl tam Třinec, Líšeň, což jsou zajímaví soupeři. Mrzelo mě, že jsme nemohli potkat slovenské týmy z první nebo druhé ligy. Respektive možnosti by asi byly, ale náročnost testování a finanční náročnost nám to nedovolily.

Půjde teď hlavně o to, nastavit hlavy

Jste dobře připravení? A neříkejte, že to ukáže až jaro!
(směje se) Byly zápasy, kdy kluci vypadali dobře, ale byly zápasy, kdy to nebylo úplně podle našich představ. Třeba právě poslední zápas v Blansku. Ten se mi nelíbil. Všechno se ale doopravdy ukáže až v neděli ve Varnsdorfu, kdy to bude všechno naostro (usmívá se). Co se týče fyzické připravenosti, tak natrénováno máme. Hráči mají jasnou představu o tom, co chceme hrát. Půjde teď hlavně o to, nastavit hlavy.

Kádr se původně příliš měnit neměl, ale nakonec přece jen odešli Bréda, Zikl, Rolinc a Šteigl. Jste spokojen s doplněním?
Kvůli tomu, že přestupní termín končil brzy, tak už jsme nemohli vyzkoušet hráče ze třetí ligy. To nás trochu mrzí. Měli jsme nějaké tipy. Všechno se ale může zrealizovat v létě. Jinak se nám vrátil Koudelka, toho známe jako své boty, nemuseli jsme jej nijak zkoušet. Jsem přesvědčený, že to bude díky jeho fotbalovosti posila. Je tady brankář Bárta, Tomáš Zlatohlávek ze Sigmy. Jsou to hráči, kteří do sestavy zasáhnou a měli by nám na jaře pomoct. Stejně jako my můžeme zase pomoct jim.

V přípravě se objevilo i několik mladších hráčů jako například Dittmer nebo Marčík. Řekl si někdo výrazně o místo v kádru?
U Adama Dittmera jsme počítali s tím, že by měl zůstat ve Vyškově. Třetí liga se však nehraje, tak zůstává u nás. Má tady normálně smlouvu, je to náš hráč a pere se o místo. Pro Adama Marčíka je to ještě hodně vzdálené. V minulosti patřil k místním talentům, měl ale dvě těžká zranění kolene. Snažíme se ho trochu restartovat, protože pořád má předpoklady, zejména rychlostní. Bude záležet na něm, jestli se do vrcholového fotbalu vrátí, nebo ne.

Nové lídry stále hledáme

S vaším příchodem celkově začala přestavba prostějovského kádru. Jak jste s ní spokojený?
Situace kolem covidu nás pořád brzdí. Ještě jsme to nepropojili s mládeží tak, jak jsme chtěli. Z hlediska prvního mužstva jsem věřil, že už budeme dál. Nejsme na půli cesty, to jsme dál, ale pořád to chceme posouvat. Pořád hledáme hráče, kteří se z nějakého důvodu nedostali do ligy. Hlavně hráče, kteří jsou nevybroušení, neosekaní, ale kteří mají motivaci posouvat se dál a zlepšovat se. Takhle se chce Prostějov prezentovat a takhle chce pracovat.

Rozloučili jste se postupně s velkými osobnostmi jako byli Karel Kroupa či Jan Polák. Mluvil jste v minulosti i o tom, že se budou muset vyprofilovat noví lídři. Jak se to daří?
Musím říct, že je stále ještě hledáme. Není to tak, že by se toho někdo okamžitě ujal. Každý trochu hledá svou pozici. Někteří možná zjistili, že už se najednou není o koho opřít. Asi to ale bude chvíli trvat. Ale už jen proto, že tady není Martin Zikl, odešel Honza Šteigl, skončil Kuba Rolinc, tak se budeme víc opírat o Davida Píchala, Michala Zapletala. Mělo by to být zase víc postavené na hráčích, kteří už jsou v klubu delší dobu.

Dá se vlastně lídr nějak vychovat?
Já jsem přesvědčený o tom, že to asi většina hráčů musí mít v sobě. Od mládeže mají v sobě schopnost pomáhat druhým, řídit tým na hřišti. Tohle se asi nedá tak docela natrénovat.

I proto si v mužstvu stále necháváte velezkušeného Aleše Schustera?
Je to jeden z důvodů, ale hlavní je výkonnostní důvod. Na hřišti nevidíte rozdíl mezi ním a mladšími hráči na jeho postu. Je to možná trochu zarážející, ale prostě je to fakt.

Chci vyhrát úplně každá zápas

Co cíl v podobě umístění, nebo bodů? Prozradíte nějaký?
Já to opakuji neustále. Chci vyhrát úplně každý zápas (směje se). Neexistuje, že bychom šli do zápasu s jiným cílem. Třeba, že uděláme bod. Chceme vyhrávat. Vím, že je to obecné. Co se týká umístění, tak se chceme udržet nahoře. Jsme pátí a nechceme ty pozice vyklidit. Ono také, když se podíváte na tabulku, tak my máme přibližně stejně daleko nahoru i dolů.

Měli jste letos aspoň větší klid než loni, kdy hrozba sestupu vypadala reálnější?
Nemyslím si. Pořád pracujeme na podobných věcech. Ono je to vlastně pořád dokola. Když nechcete prohrávat, tak nesmíte dostávat góly a když chcete vyhrávat, tak se ještě musíte naučit góly dávat. To jsou základní předpoklady fotbalu a ty pořád platí (směje se).

Tak čekáte, že to budete mít na jaře těžší než na podzim? Že už si soupeři dají na Prostějov větší pozor?
Bude to určitě těžší. Spousta týmů hraje o záchranu, ale spousta týmů myslí i na první postupové místo. Celkově je tento ročník je výrazně vyrovnanější. Opravdu každý může porazit každého.

Je druhá liga ve čtrnácti týmech jiná než v předchozích letech?
Myslím, že ano. Spousta týmů začíná více pracovat s mladými hráči. Ta mladá krev pořád zajišťuje, že soutěž je hodně běhavá a soubojová. Nejsou tu však týmy, které bezprostředně sestoupily z ligy a které se většinou snaží o okamžitý návrat. Chybějí tu ty celky složené opravdu z prvoligových hráčů, kteří mají kvalitu a zkušenosti. Ti pak o soutěž níž vyčnívají a těm týmům logicky pomáhají.

A je to pro soutěž lepší, nebo horší? Zachoval byste 18 týmů v první lize?
Můj vnitřní pocit je, že bych ten poměr spíš otočil. Aby byla širší druholigová základna, kde se mohou hráči mezi sebou víc vyhrát a první liga by měla být opravdová špička, elita. Rozdíl mezi první a druhou ligou v kvalitě pořád je. Tam jsou hráči opravdu s lepšími dovednostmi.