Kliknutím zvětšíte
„Brali jsme to jako recesi, ale asi tím, jaký je to soupeř, se to začalo šířit jako lavina. Ale nás to strašně baví a i o tom by fotbal měl být,“ říkal v telefonickém rozhovoru Dan Houdek, který už chytal druhou ligu za Čáslav a ČFL v Domažlicích a Tachově. S dorostem Viktorie Plzeň má mistrovský titul z roku 2008.
„Takový zájem jako o Inter Milán v Plzni o nás není, ale i tak je to slušné. Normálně na nás chodí tak 150 diváků, teď šlo do prodeje tři tisíce lístků. Ani nevím, kam se to k nám na stadionu vejde,“ usmíval se civilním povolání stavbyvedoucí.
Kolik jste bral lístků vy?
Sháněl jsem je pro kamarády z Rokycan, ale i Tachova, rodině, šéf v práci chtěl po mně deset lístků. Připadal jsem si jako od Hujerů, když jsem si pro ně šel (úsměv).
Nemáte obavu, že se to v případě špatného výsledku může obrátit proti vám?
Možná to vyzní blbě, ale mně je tohle úplně jedno… Ale máte pravdu, i s klukama jsme se o tom teď po zápase v Krumlově bavili. Jsme v Česku a v případě vysoké porážky nám to lidi můžou dát sežrat. Budou říkat: hlavně, že řešíte sociální sítě, místo, abyste hráli pořádně fotbal. Ale tihle lidé si jen léčí svoje mindráky. Každý soudný člověk ví, že i kdyby Liberec přijel s béčkem, měl by nás rozsekat. My chodíme do práce, oni se věnují jen fotbalu, jsou výkonnostně úplně jinde. Kdybychom je zaskočili, byl by to zázrak.
Vy jste ale během působení v Domažlicích jeden zázrak zažil…
Byl jsem u toho, když jsme vyřadili v poháru prvoligového Budějovice 2:1, což byl neuvěřitelný zážitek. To mám v sobě dodneška. Ale taky jsem byl u porážky 1:8 se Spartou, nádherné to bylo i na teplických Stínadlech, kde jsme sice padli 1:2, i přesto jsme si to na krásném stadionu užili. A od toho pohár je, favorit je daný, pro týmy z nižších soutěží je to svátek, přijde spousta lidí. Zvlášť v dnešní době covidu a válek má být fotbal hlavně zábava, i kdybychom měli dostat 0:10. To samozřejmě nechci a udělám maximum, aby se to nestalo. Budeme bojovat.
Jak se vůbec jako gólman těšíte na zápas s vysokým favoritem. Tušíte, že dostanete hodně branek?
Těším se hodně, chci si to užít. Dřív jsem to hodně řešil, s přibývajícím věkem jsem se vyklidnil. Pamatuju si, že když jsme hráli s Tachovem v poháru doma proti Viktorce Plzeň, nemohl jsem jít od rána ani na záchod, jak jsem měl nervozitou sevřený žaludek. A nakonec to dopadlo výborně, prohra 0:2 a druhý gól dával Hořava až před koncem. Respekt k soupeři a mírná nervozita tam bude, ale to mívám i v divizi.
Vy jste hrál dorosteneckou ligu, nebude v dresu Liberce někdo z tehdejších soupeřů?
Asi ne. Já hrál v ročníku, ze kterého je nebožtík Pepa Šural… Moje generace už spíš končí, i já jsem se cítil divně, když jsem přišel před sezonou do kabiny v Rokycanech a druhý gólman Dan Kubíček je ročník 2002. To už sám mám myšlenky, že bych se na to měl pomalu vykašlat.
Ale stále chytáte a s Rokycany jste se před zápasem roku s Libercem v MOL Cupu vyhoupli do čela divizní skupiny A. To jste asi před sezonou nečekali, že?
Vedení si to přálo, každý rok chce pošilhávat po ČFL. A to moc nevím, jestli na to máme, protože jsem tu soutěž deset let hrál… Ale chce být nahoře, je to lepší, protože o záchranu nikdo hrát nechce. Teď vyrovnané zápasy, které jsme dřív ztráceli, dotáhneme do vítězného konce. Máme klid, nejsme pod tlakem. Ale možná je dobře, že nyní hrajeme zápas MOL Cupu, mohlo by nás to vrátit do reality. Doufám, že to kluci z Liberce pojmou tak, jak mají. To, že jsme první v divizi, totiž ve fotbale vůbec nic neznamená. Jestli chtějí někteří spoluhráči jít ještě nahoru, musí hodně přidat.
S jakým výsledkem byste byl spokojený?
Já jenom nechci, aby z toho byla nějaká fraška. Klidně ať i hodně prohrajeme, ale musíme nechat na hřišti všechno. Když budeme bojovat jako lvi a dostaneme osm gólů díky kvalitě soupeře, nemám s tím problém.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
