Jak se žije Brazilci tisíce mil od domoviny v malém srdci Evropy? „Kultura je tady naprosto odlišná a moc mi chybí moje rodina. Ale dostat se do Evropy byl vždycky můj sen a ten se mi splnil. Budu tady hrát co nejdéle to půjde,“ říká sedmadvacetiletý záložník, o kterém jeho trenér Dominik Rodinger prohlásil, že nadanějšího fotbalistu nikdy nevedl. Docela pocta.
Diego není v týmu od ruzyňského letiště jediným Brazilcem. Jeho kamarádem je Júnior Pavi, a právě přes něj se do Evropy dostal. Seznámil ho totiž s agentem Paolinem a ten udělal maximum pro to, aby oba šikovní borci nabrali směr starý kontinent.
play_fill
Pak stačilo už málo: aby jim některý klub dal šanci. „Paolino se spojil s trenérem Dominikem Rodingerem a zeptal se ho, jestli mi dá šanci hrát v jeho týmu. Dominik a celý Sokol mi otevřeli dveře, hezky mne přivítali a poskytli příležitost. Za to jsem jim, a také Pavimu a Paolinovi vděčný!“ děkuje.
Říká se, že v Brazílii umí kopnout do fotbalové meruny každý malý kluk, tenhle národ se prostě pro fotbal a sambu narodil. Diego začal v šesti letech v malém městě Lajeado v jižní části země u přístavu Porto Alegre. Když se přesunul v sedmnácti do blízkého Veranopolis, zahrál už si i státní soutěže a poté vystřídal několik profesionálních klubů, z nichž nejznámější je Evropanovi Atlético Mineiro.
play_fill
Do Česka přišli Diego s Pavim letos v březnu a čekala je tuhá aklimatizace. Ne každý Jihoameričan si s ní poradí, ale v Hostouni pomáhá, že trenér Rodinger, který chytával ve Španělsku, umí řeč a komunikace je pak snadnější.
Kluci navíc umí anglicky, a tak se jim v Praze, kde žijí v centru města, přece jen zvyká příjemněji. „Musím říci, že je tady skutečně úplně odlišná kultura od Brazílie, ale užívám si to. Nemám zde speciální oblíbené místo, ale pokaždé, když projdu historickou Prahou, tak žasnu. Navíc mám moc rád českou kuchyni. Co nejraději? Guláš a trdlo,“ směje se.
Brazálie je obrovská. A ty pláže…
Tenhle „prcek“ miluje také pivo. Hostouň uhrála na podzim hodně výher a Diego už poznal, čím se v Čechách vítězství slaví nejraději. „Není nic lepšího než slavit výhrou českým pivem!“ hlásí milovník cestování a také videoher.
Z rodné Brazílie mu nechybí nic tak jako jeho rodina a kamarádi z dětství. „Mám rád Brazílii, protože je obrovská. Existuje tam mnoho míst k návštěvě, mnoho pláží a žijí tam velmi šťastní lidé. To vše mi ale nechybí tak jako mí nejbližší. Nicméně vždycky jsem měl sen hrát v Evropě. A teď, když si tento sen uvědomuji a žiju, hodlám v Evropě ještě chvíli zůstat,“ vypráví.
Může už také porovnat kvalitu českých fotbalistů. A ač pochází ze země pětinásobných světových šampionů, vyjadřuje dostatek nefalšovaného respektu.
„Nemyslím si, že jsou Brazilci lepší fotbalisté než Češi, ale je pravda, že máme některé hráče, kteří jsou nadprůměrní. Nicméně tohle srovnání není s Čechy, ale s celým světem. Já český fotbal poznávám a pohybuje se v něm také spousta úžasných hráčů. Podle mne jsou jediným rozdílem reference, ty mají Brazilci po celém světě většinou velmi dobré,“ uvažuje nahlas.
Ač Diego patří podle trenéra Rodingera skutečně k nejtalentovanějším hráčům v celé ČFL, nabídku z vyšších soutěží zatím nedostal, třeba se však objeví nyní v zimě. V Hostouni se netají tím, že cílem není cpát se za každou cenu do stále vyšších soutěží, ale spíš tím, že vezmou talentovaného kluka a zkusí s ním pracovat tak, aby se dostal do profesionálního fotbalu.
Zda se to podaří i Diegovi, to se ještě neví. Ale jaký klub by si vybral, kdyby bylo po jeho? „Určitě Barcelonu. Je to klub, který podle mě vyhovuje mému stylu hry!“ dodal šikovný Brazilec.
