„Myslím, že to bylo jednoznačné. Pavlovice moc šancí neměly a my jsme lehce polevili až ve druhé půli," popisoval dění na hřišti v již uplynulých devadesáti minutách čtyřiadvacetiletý střelec a dodal: „Dva góly jsem v podstatě už jenom doklepával do prázdné brány a celkově padly všechny po poměrně hezkých akcích. Na nějaké větší detaily už si ale bohužel nevzpomenu."

A tak, jak tomu bývá zvykem, si už chystá i něco pro obveselení zbytku kabiny. „Nějaká flaška pro spoluhráče určitě bude," směje se.

Minulou sezonu strávil Josif v Kostelci na Hané, na hraní ale kvůli koupi nového domu neměl moc času. Nyní už má ale díky vydařenému zápasu gólů šest a jistě na tomto čísle zůstávat nechce. „Samozřejmě, že chci dát co nejvíce branek. Střelecký limit si ale nedávám. Jsem hlavně rád, když vyhráváme a sbíráme body," říká bez dlouhého přemýšlení.

A proč si vlastně hráč, který prošel celou mládežnickou strukturou olomoucké Sigmy, vybral zrovna Želeč? Tým hrající III. třídu prostějovského okresu z obce čítající dohromady pouhých 563 obyvatel?

„Znal jsem tady plno kluků a cítím se tu skutečně spokojeně. Byl jsem hned všemi i vřele přijat. Navíc mi vyhovuje, že se v Želči netrénuje. Dalším pozitivem pak je, že tady jsou postupové ambice," přiznává.

To však neznamená, že by Želeč bral tento hráč jako svou konečnou stanici. Právě naopak. „Do budoucna bych chtěl ještě někam výš. Uvidím ale podle toho, kolik na to budu mít času. Pokud by mi to dovolilo zdraví, rád bych se dostal ještě někam do krajského přeboru," uzavřel Adam Josif.