„Jelikož jsme měli málo lidí, byl jsem trenérem povolán. Přece jen se už známe odmala. Na podzim jsem odehrál asi dva zápasy a nyní taky tak. Jinak máme domluvu, aby hráli hlavně mladí," říká 41letý borec, který dopomohl Tištínu k důležitým třem bodům, které mu stále udržují alespoň malou naději na postup zpátky do okresního přeboru.

„V průběhu celého dne pršelo a terén byl proto nevalný. Byli jsme ale lepší po celou dobu zápasu a rozhodli už během první čtvrthodiny. Pak už se to s nimi jenom vezlo. Ve druhém poločase jsme trošku polevili a dostali čtyři góly. I tak jsme to ale měli pěkně v rukou a zápas dotáhli do vítězného konce," přiblížil průběh samotného střetnutí, do kterého nezasáhl od úplně prvních minut, ale poté se trefil ve 24, 47., 54. a 89. minutě.

První gól dal dorážkou po hlavičce, druhý přímo hlavou po dalším centru, třetí střelou k tyči z vápna ihned po kličce a poslední pak znovu hlavou z malého vápna. „Minulý týden jsem byl v roli střídajícího a nebyl jsem se sebou spokojen vůbec. Nebyl jsem totiž ani ve formě, během týdne jsem byl jen dvakrát běhat. Nyní už to ale bylo o poznání lepší," popisoval své pocity.

Chtěli rum, budou mít rum

Dodal pak, že se nevyhne ani klasické pokutce, která se k takovémuto výkonu logicky váže. „Už na příští zápas mám samozřejmě nachystaný present. V kabině si přáli rum, budou mít tedy rum," směje se civilním zaměstnáním CNC operátor, který fandí Spartě a jehož fotbalovým vzorem je David Lafata.

Jan Slanina v dresu Jestřábů
Arbitráž nebo soud? Nic takového. Útočník Slanina zůstává Jestřábem

Dělám v klubu brigády

Jak Vlastimil Kyselák prozradil už na začátku, do většiny zápasů v tomto ročníku nenastoupil. I tak se ale do dění v Tištíně stále zapojuje a osud klubu mu rozhodně není ukradený. „Když mi zavolají, že potřebují s něčím pomoct, ať už odvézt, dovézt, snažím se být k ruce. Dělám si tam tedy takové brigády," usmívá se a dodává: „Snažím se tedy klub podporovat alespoň takto, když už za něj moc nehraji a chodím se na fotbaly dívat."

Skvělá parta nejen na hřišti

Tištínský klub skončil v minulé sezoně v tabulce prostějovského okresního přeboru poslední a spadl tak do III. třídy, kterou hraje nyní. Na nejrychlejší možný návrat to ale zatím nevypadá. Tým je totiž s 37 nasbíranými body druhý a na první čechovické béčko ztrácí v situaci, kdy zbývá odehrát pět kol do konce, šest bodů. I tak ale není budoucnost klubu rozhodně ztracená.

„Je tady super kolektiv s velkým množstvím nových mladých hráčů. Skvěle si to tam prostě sedlo a je tam cítit pohoda. Pod palcem je navíc má skvělý trenér Ruda Návrat a celkově to tu prostě fotbalem žije," vypráví.

„Je zde také ale hodně lidí, kteří se o to starají a vkládají do toho jak investice, tak hlavně svůj čas. Od kluků u výčepu a v udírně přes holky, které pomáhají uklízet kabiny až po borce starajícího se o trávník. Všem těmto lidem moc děkuji. Bez nich by ten fotbal už asi zanikl. Všichni do jednoho by si zasloužili, aby se tady hrála vyšší soutěž," dodal s tím, že na to je ale potřeba čas, aby se všichni noví hráči pořádně sehráli.

Útočník Tovačova (dříve Dubu nad Moravou) Josef Šálek
Obávaný střelec Šálek se připomenul čtyřmi góly. Co se pije v Tovačově?

Stále ale ještě není všem dnům konec. Jak už bylo zmíněno, zbývá do konce ročníku ještě pět zápasů a přímý zápas s Čechovicemi je teprve na programu. „Určitě nikdo nic předem nevzdává. Až do konce pojedeme naplno a nezbyde nám nic jiného než doufat, že soupeř ještě někde ztratí," říká rozhodně.

Trenéřina?

Na závěr pak Vlastimil Kyselák odmítl, že by se chtěl po úplném konci své aktivní fotbalové činnosti přesunout třeba na lavičku do role trenéra. „Už jsem si to jednou vyzkoušel, když můj kluk hrál za Nezamyslice. Tak jsem tam tak trochu pomáhal s tréninky. I proto, že je to můj mateřský klub a znám tam v podstatě všechny. Mladý se na to ale už vykašlal, tak to teď válcuju tady," uzavřel s úsměvem.