„Nastoupili jsme v nejsilnější možné sestavě. V prvním poločase jsme si vytvořili spoustu šancí, které se nám ale nepodařilo proměnit. Naštěstí jsme ale ke konci poločasu dali branku z přímého kopu a šli jsme do šaten jako ti spokojenější," popisoval průběh zápasu sám střelec.

„Tam jsme si řekli, že bychom měli přidat další branky, aby zápas už probíhal klidněji. A to se nám podařilo už chvíli po přestávce," dodal.

Dvořák se v v tomto střetnutí trefil třikrát, když čistým hattrickem v průběhu druhého poločasu zvyšoval postupně z 1:0 a 4:0.

„První gól byl po přečíslení, kdy mi to Franta Hanák poslal na velké vápno a já zakončoval. Druhý pak vyústil po dlouhém nákopu brankáře Krče za obranu. Po něm jsem si zpracoval míč a zvládl menší souboj s obráncem. Na třetí gól už si pak bohužel nevzpomínám," snažil se lovit v paměti, jak k jeho přesným zásahům došlo.

A protože žádný úspěch nemůže nikomu projít jen tak zadarmo, bude muset i on něco přispět do klubové kasy. „Teprve mě to čeká. Máme v šatně vytvořenou tabulku pokut, podle které budu postupovat," směje se.

Chceme postoupit

V minulé sezoně, která se Vrahovicím naprosto nepovedla a klub skončil na dvanáctém, tedy posledním nesestupovém místě, nastřílel tento sedmatřicetiletý borec devět branek. Nyní, po pouhých deseti kolech, jich už na svém kontě má osm a není moc důvodů, proč by s napínáním soupeřových sítí měl končit. Jak ale sám říká, není to pro něj to nejdůležitější.

„Vůbec se nad takovýmito věcmi nepozastavuji. Já hlavně chci, aby šlapal tým, bodovali jsme a nakonec i postoupili. Možná je nějaká menší rivalita mezi mnou a mým kolegou z útoku a zároveň švagrem Honzou Studeným, ale ani to není až tak důležité," vysvětluje a tím vlastně prozrazuje, že letos Vrahovice skutečně míří k metám nejvyšším.

„Po nevydařené minulé sezoně tady ty ambice určitě jsou. Další motivací je pak to, že se nám letos podařilo zprovoznit dorostenecký tým. V něm máme hodně šikovných mladých hráčů a bylo by tedy fajn začleňovat je už do kvalitnější soutěže, než je okresní přebor" popisuje.

Navalilo se tam prostě všechno

A co vlastně bylo důvodem loňské fotbalové bídy? Důvodů bylo podle Dvořáka vícero. „Navalilo se tam v tu dobu úplně všechno. Výměna trenéra, špatná docházka hráčů a navíc si každý další špatný výsledek následně pohrával s psychikou nás všech. Možná za to mohla i covidová situace, kdy se na nějaký rok a půl přestalo trénovat," přemítá.

Do zimy už jen plný počet

Do konce podzimu, ve kterém Vrahovičtí doposud ztratili pouhých pět bodů, zbývá odehrát poslední tři kola. Ty prozatímní lídry zavedou nejdříve na půdu jedenáctého béčka Kralic na Hané, poté čtrnáctých, tedy posledních Výšovic a všechno pak zakončí doma proti nyní osmým Němčicím nad Hanou.

Znamená to tedy, že mají opravdu velikou příležitost k tomu, aby skutečně přezimovali na samotné špici tabulky.

„Chtěl bych, abychom to zvládli za plný počet bodů. Dosud jsme v podstatě všechny minimálně herně předčili, takže nic jiného než tři vítězství ani čekat nemůžu," hlásí sebevědomě.

Fyzicky se cítím dobře

A jelikož má Jan Dvořák již 37 let, musela zákonitě přijít i otázka na jeho dosud nesplněné fotbalové cíle. „Fyzicky se, i přes svůj věk, cítím dobře. Myslím si ale, že třeba takové trénování malých dětí by dohromady s hraním moc dobroty nedělalo. Do toho se možná pustím, až s aktivním hraním skončím," uzavřel.