„Zápas jsme neodehráli vůbec dobře. Co jsme si řekli v kabině, to jsme neplnili. Dostali jsme gól na 0:1 a měli jsme štěstí, že se nám ještě do poločasu podařilo skóre otočit," popisoval Karel Frantík průběh zápasu, ve kterém jeho Plumlov konečně získal první tři letošní body.

„O přestávce jsme si pak něco řekli a dali se nějakým způsobem dohromady. Řekli jsme si, že budeme hrát blíž u sebe a budeme se snažit zápas dotáhnout do vítězného konce. A to se nám pak dařilo. Dali jsme i třetí gól, na což už Bludov nedokázal reagovat," dodal.

Všechny tři branky, o kterých Frantík skromně mluvil jako o týmových, vstřelil on. Jak vlastně padly?

„První gól jsem dal z trestňáku. To mi celkem sedlo. Druhý pak padl ze standardky ze strany, kdy mi Péťa Kiška pěkně nahrál a já střílel hlavou z malého vápna. Ten třetí pak vyústil z brejku. Adam Hladký mi postrčil balon okolo posledního hráče a já pak obstřelil gólmana," popisoval.

Pokuta v naturáliích

A nevyhne se ani tradičnímu rituálu, při kterém střelec většího počtu branek či jiný strůjce vítězství musí za svůj úspěch odvést daň. Někde se jedná o peníze, v Plumlově se jedná o jiný druh pokuty. „Kluci mě k tomu hecovali hned po zápase, ale ještě to neproběhlo. Určitě k tomu ale dojde. Platba proběhne v naturáliích," směje se dvaačtyřicetiletý borec.

Doufám, že to tam bude padat

V minulém ročníku se Frantík střelecky, i vzhledem k okolnostem, lehce trápil a nastřílel do sítí svých soupeřů pouhých sedm branek. Nyní už má ale na svém kontě po třech odehraných zápasech čtyři a rozhodně v tomto směru končit nechce.

„Minulý rok pro mě úplně šťastný nebyl. Byl jsem během sezony asi třikrát zraněný, takže jsem se pořád musel dostávat zpátky do rytmu. Letos už mé zdraví celkem drží a natrénováno něco mám. Doufám tedy, že to tam bude padat. A nejenom mě. Jde mi hlavně o to, abychom vyhrávali jako tým," hlásí se znatelným optimismem v hlase.

Rakousko takovou úroveň nemělo

A tento optimismus si skutečně může dovolit. Odkopáno totiž už něco má. Kromě hostování v tehdy divizní Lipové totiž strávil podstatný kus své kariéry i mimo hranice Česka.

„Byl jsem dlouho v Rakousku. Zde pak hraji poslední dva roky. Tam mi těch gólů padalo více. Úroveň asi nebyla taková, jako tady. V průměru jsem dal vždycky okolo patnácti branek za sezonu. Hrával jsem ve Waldhausenu, pak tři roky v Rastenfeldu a dva roky v Martinsbergu," vysvětluje.

Nyní však hájí barvy Plumlova hrající olomouckou I. A třídu a plně se soustředí na práci pro něj. „Chtěli bychom hrát takový lepší střed. Kvůli reorganizaci soutěží naše soupeře nyní moc neznáme, a tak se snažíme hrát poměrně obezřetně," říká.

Mohli jsme mít devět bodů

Po třech odehraných zápasech jeho týmu patří šestá příčka za čtyři uhrané body a lehce pozitivní skóre 5:4. „Co se týče prvních tří zápasů, tak jsme při troše štěstí mohli mít klidně devět bodů. V prvních dvou jsme hráli opravdu dobře, ale získali z nich pouze bod. Teď jsme tak dobře nehráli a zvítězili jsme. Je to trošku paradox. Uvidíme, co bude dál," nevzdává se.

Snažím se jít týmu příkladem

Jak už bylo zmíněno, Karel Frantík nezastává v klubu z Prostějovska pouze roli hráče a lídra na hřišti. Od této sezony se totiž stal i hrajícím trenérem. „Tuto roli jsem převzal po odchodu Míry Takáče a chtěl bych tedy něčeho dosáhnout i v tomto směru. Před rokem a půl jsem tady začal trénovat i děti," líčí začátek svého pomalého fotbalového přerodu.

„Největší změna nastala v tom, že se už nemohu soustředit pouze sám na sebe. Na druhou stranu teď ale cítím takovou větší zodpovědnost, takže se snažím jít v zápasech až na hranice svých sil, abych šel mužstvu příkladem," dodal.

Dodělám kurzy a půjdu dál…

A jak to tento borec má s ambicemi na poli trenérském? Dle svých slov nechce navždy ustrnout pouze v I. A třídě. Do budoucna by se totiž rád dostal i do vyšších soutěží.

„Párkrát mi to hlavou proběhlo a do budoucna bych to určitě chtěl. Musím si teď dodělat potřebné kurzy a pokračovat dál. Jak se to všechno vyvine, to teprve uvidím," uzavřel Karel Frantík.