"V Čechovicích jsem hrál od svých osmi let. Několik mládežnických sezón jsem byl v 1. SK Prostějov, ale můj kmenový klub byly vždycky Čechovice. Jedná se opravdu o dlouhou dobu. Čechovice mi přirostly k srdci, mám na zdejší prostředí spoustu vzpomínek," ohlíží se František Kolečkář, jenž nastoupil v čechovickém dresu naposledy v neděli proti Plumlovu.
Rozlučka se výsledkově nepovedla. Čechovice padly po remíze 2:2 na penalty. "Byla to taková hořkosladká rozlučka. Dal jsem alespoň gól a máme bod. Každý bod se přece počítá," nedělal z penaltové porážky tragédii hráč s přezdívkou Jamal, který v utkání neproměnil pokutový kop. "V hlavě mi problesklo, že se pořád nic neděje a musím se kousnout a zabojovat. Když už jsem to takhle zpackal, tak jsem to chtěl odjezdit."
Čechovicím se letos daří a I. A třídu vedou zatím s dvoubodovým náskokem na Hlubočky. Rýsující se postupové oslavy si Kolečkář v žádném případě ujít nenechá. "V áčku hraji od osmnácti, takže dvanáct let. O postup jsme hráli několikrát a nikdy to nevyšlo. Letos už tomu ale věřím. Myslím, že zde máme natolik kvalitní mančaft, že už to kluci dotáhnou, a na oslavy mě pozvou," komentuje s úsměvem autor letošních pěti branek a dodává: "Zaváhání s Plumlovem je už takovou pravidelností. Jedná se o derby, kluci na nás umí zahrát. My se tím dlouhodobě nejsme schopní vyrovnat."
Ve třiceti letech vyslechl volání svého srdce a stěhuje se za svou partnerkou do Velké Bystřice na Olomoucku. "Já už se před nějakou dobou přestěhoval do Velké Bystřice a mám tam nový domov. Fotbalově to vypadá tak, že budu hrát za Velkou Bystřici," vysvětluje čechovická ikona a dodává: "Vnímám to jako můj první fotbalový přestup. Nabídek bylo dost, hlavně když jsem byl mladší. Srdce mi ale nedovolilo z Čechovic nikdy odejít. Po zdejší partě mi bude smutno."
Autor: Robert Bureš
