Po povedené přípravě začal v Třinci v základní sestavě. Jenže přišla série porážek, zranění a příchod nového trenéra Straky. Potom už dvacetiletý záložník jen paběrkoval.

„Ptal jsem se trenéra, proč se nemůžu dostat do sestavy a řekl mi, abych pracoval. Bylo to jen o mně,“ nestěžoval si. Šance nakonec přišla, ale jinde. V úterý se na půlroční hostování upsal pátému celku F:NL Prostějovu.

Jak se rodil váš přesun na hostování do Prostějova?

Všechno to směřovalo k tomu, že zůstanu v béčku Sigmy. Vrátil jsem se z Třince, odjel s áčkem na Maltu, ale tam jsem odehrál jen tři minuty. Jenže potom mi zavolal pan Dudík (sport. Ředitel Prostějov – pozn. red.) a následně i trenér Šustr, že Prostějov má zájem. Byla to varianta, která přišla z ničeho nic a směr, kterým jsem se chtěl vydat. Nebylo na co čekat a jsem za tuto možnost rád.

Co od angažmá v Prostějově očekáváte?

Doufám, že navážeme na výkony, které kluci předváděli na podzim a bude se dál vyhrávat. Z osobního hlediska bych chtěl odehrát co nejvíce minut, dát nějaké branky či pomoci týmu asistencemi a výkony.

V Prostějově nyní sází na mladé hráče. Může to být pro vás plus?

Může to hrát velkou roli. Když jsem přišel do kabiny, tak jsem spoustu kluků znal. Jsou tam Kuba Matoušek, Štěpán Langer, Jirka Spáčil, se kterými jsem prošel dorostenecké kategorie v Sigmě. Díky tomu se můžeme rychleji sehrát a už teď cítím, že by to mohlo být lepší než v Třinci. Navíc znám z mládežnických kategorií i trenéra Šustra.

Když se vrátíme zpět, jak hodnotíte své angažmá v Třinci?

(přemýšlí) Neutrálně. Příprava byla v pořádku. V každém zápase jsem dal gól nebo jsem měl asistenci, takže se mi dařilo. Potom bohužel přišla série porážek. Zranil jsem se na Dukle, kde to byl navíc poslední zápas trenéra Habance, který si mě přivedl. Než jsem se stačil uzdravit, přišel nový trenér František Straka a kluci předváděli výborné výkony. Logicky bylo těžké dostat se znovu do sestavy.

V čem jste viděl důvod?

Pana trenéra Straky jsem se ptal, v čem je problém, že se nemůžu dostat do sestavy a někdy ani na lavičku, protože jsem byl několikrát i na tribuně. Řekl mi, že mám dál pracovat a respektovat to, takže to bylo jen o mně. Nezbylo mi, než dál makat a čekat. Teď jsem rád, že přišla šance a můžu být v Prostějově.

František Straka, který Třinec v průběhu podzimu převzal, je známý svými emocemi. Jaký byl?

Když přišel do šatny, dbal na to, abychom dostávali co nejméně gólů. Jeho nabuzování před zápasem, v něm nebo na tréninku bylo znát. Díky jeho morální práci se tým zvedl a dokázal zvládat zápasy. Šlo poznat, že jsme byli dobře naladěni.

Přišla řada i na jeho humor či tataráček?

Měl svůj pokřik, který vymyslel. Říkal nám kobry. Myslel to tak, že když hrajeme, tak musíme uštknout jako ony. To si myslím, že tam zůstalo doteď. A tatarák jsme měli na konci sezony, takže i na něj došlo.

Tomáš Zlatohlávek

Věk: 20

Pozice: záložník

Kariéra: Hlučín, Sigma Olomouc, Třinec, Prostějov

Bilance: Fortuna liga 1/0, FNL 7/0, MSFL 16/6

Reprezentace: U18, U19, U20