„Začátek byl pro nás trochu těžší. Trvalo nám delší dobu, než jsme se pořádně rozběhali a pořádně se dostali do hry. Předváděli jsme také mnoho nepřesností a zbytečných chyb. Ve druhé půli už to bylo lepší, ale je škoda, že jsme to nedotáhli do vítězného konce. Byli jsme bohužel potrestáni za další chyby," říkal po utkání třicetiletý odchovanec trenčínského fotbalu.

Ten se v průběhu tohoto střetnutí dočkal svého prvního gólového zářezu v novém působišti, když v probíhající 56. minutě poslal míč za záda gólmana Kvapila a otevřel tak skóre zápasu.

„Vlastně ani pořádně nevím, jak k tomu došlo. Balon se po standardce několikrát poodrážel až na Ondřeje Chvěju, jehož střela se nějakým způsobem znovu odrazila až ke mě a najednou jsem před sebou měl už jen prázdnou branku," smál se.

Poslední dvě sezony strávil Malec v celku hrajícím druhou nejvyšší polskou soutěž, GKS Tychy. Má toho ale za svou kariéru nacestováno mnohem více. Kromě týmů na svém rodném Slovensku hrál například v italském Pesaru, lotyšském RFS, litevském Zalgirisu, norském Lilleströmu a dokonce i v Rosenborgu Trondheim, kde si na své konto během dvaceti zápasů připsal šest nastřílených branek.

V sezoně 2015/2016 si zahrál i patnáct zápasů za olomouckou Sigmu. Jak se tedy zrodil jeho druhý přestup na Hanou, tentokrát do druholigového Prostějova?

„V Polsku jsem měl ještě smlouvu, ale trenér mě úplně neměl rád, přesunul mě do béčka a již od zimy jsem si hledal jiné angažmá. Trenéra Šustra jsem znal už ze Senice a věděl jsem, že dokáže z každého hráče vymačkat maximum. I s rodinou jsme se tedy rozhodli, že půjdeme do Prostějova. No a jsem tady," popisuje fotbalový světoběžník.

„Šel jsem vlastně trochu do neznáma, protože kromě trenéra jsem tady neznal nikoho. Jen o Koudym (Janu Koudelkovi, pozn. red.) jsem něco málo věděl," dodal ještě.

Za barvy Eskáčka odehrál Malec zatím jen tři přípravné zápasy. Kromě své premiérové trefy ale může být spokojen i s mnoha dalšími věcmi. „Musím říci, že je tady poměrně těžká příprava, což je super. Navíc je parádní i přístup většiny kluků. Všichni se chtějí zlepšovat. A o to jde. Snad se nám tento přístup na jaře zúročí," vyjmenovává.

Po podzimu jsou Prostějovští v tabulce sedmí s 21 body a může je těšit, že jsou před oběma béčky pražských S a dále i pražskou Duklou či silnou Opavou. Na barážová umístění, tedy druhé a třetí místo, pak ztrácejí sedm, respektive osm bodů. Jak vidí šance týmu na jaro nově příchozí borec?

„Těžko predikovat. Nejen my, ale každý tým chce vyhrávat. Pocit z týmu mám ale dobrý. Jsou to všechno mladí chlapci, kteří chtějí trénovat a je to na nás starších, abychom je trošku usměrnili a uklidnili. Sám vím, jaké to je, když jsem mladý, chci co nejvíc a v důsledku toho dělám zbytečné chyby," vysvětluje.

Věk 30 let už v dnešní době u profesionálního fotbalisty rozhodně ještě nemusí nic neznamenat. Nemohla tedy na závěr chybět otázka, zda vnímá svou hanáckou zastávku už jako svou poslední stanici, anebo jen přestupní k další zahraniční cestě.

„Uvidíme. Každý hráč to má v sobě, že chce stále víc. Na druhou stranu se ke mně ale o Prostějovu dostávaly vždy jen dobré reference a vím, že nějaké ambice jsou tady také. Soustředím se v tuto chvíli tedy pouze na něj. Klidně se může stát, že postoupíme a budeme tady hrát ligu," uzavřel Tomáš Malec se smíchem v hlase.