Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Bývalý reprezentant se nedohodl s vedením Brna na pokračování a trochu nečekaně zamířil do nedalekého Prostějova. A svou premiéru si odbyl právě proti klubu, který je jemu srdci nejblíže.

Brněnští fanoušci po prohře v Prostějově svým hráčům pořádně vyčinili, jediný Brňák, který si odnesl potlesk tak byl právě Jan Polák.

„Je příjemné, že fanoušci nezapomněli. I když byly při tom sestupu problémy, tak jsem se s fanoušky vždycky bavil a myslím, že jsem se choval korektně. A oni se tak zachovali i ke mně,“ poznamenal ke vztahu s fanoušky zkušený záložník, který pomohl Prostějov k první domácí výhře sezony.

Máte za sebou premiéru v prostějovském dresu. Jaké bylo nastoupit hned v prvním zápase proti svému bývalému klubu?
Nijak jsem to nevnímal. Tak to prostě vyšlo. Hodně lidí si řekne, že jsem to tak udělal schválně, ale ne. Už jsem měsíc v nějakém zápřahu a vyšlo to zrovna na konec srpna. Jsem rád, že to vyšlo a podařilo se nám vyhrát.

Naposledy jste k utkání nastoupil 19. května v první lize proti Jihlavě. Jak jste se cítil po herní pauze?
Vím, že jsem dlouho nehrál. Nevěděl jsem, jak dlouho vydržím a jak mi to půjde s míčem. V zápase to je jiné než v tréninku. Na tréninku to bylo sice OK, ale tam není takový tlak. Nebyl to ode mě úplně optimální výkon a v prvním poločase ani od našeho týmu. Ale se štěstím jsme to urvali. Ty body jsou velmi cenné a můžou nám pomoci.

Fotbalisté Prostějova (v modrém) porazili Brno 2:1.
Senzační obrat! Prostějov gólem v závěru skolil Zbrojovku

V první půli jste se dopustil pár nepřesností. Trvalo chvíli, než jste se rozehrál?
Tak hlavně Zbrojovka byla v prvním půli pořád u míče, takže jsem ani moc balonů neměl. Samozřejmě když člověk hodně běhá, je pak zadýchaný a, když dostane míč, často ho ztratí. Ale druhý poločas to bylo lepší. Musím se ještě sžít s mužstvem a v průběhu pár týdnů to bude lepší a lepší.

Po zápase vás kotel Zbrojovky vyvolával. Bylo to příjemné?
Beru to trochu jinak a možná to tak celé vůbec nemuselo skončit. Ale je příjemné, že fanoušci nezapomněli. I když byly při tom sestupu problémy, tak jsem se s fanoušky vždycky bavil a myslím, že jsem se choval korektně. Oni se tak zachovali i ke mně, což mě těší.

V zápase se kopaly hned tři penalty. Překvapilo vás to?
Je to na rozhodčím. Když jsem viděl tu první, přišlo mi to docela divné. Neviděl jsem opakovaný záběr, ale rozhodčí říkal, že ho podrazil. U té druhé to hráči spadlo na ruku a tu třetí jsem neviděl. Ale je to strašně těžké a záleží, jak to posoudí rozhodčí.

Před rozhodujícím přímákem jste u míče stál vy a Dmytro Žikol, který nakonec vstřelil gól. Byli jste hned domluvení, že bude střílet on?
Myslím, že je lepší, když u balonu stojí dva a brankář pak neví. Byl to pro leváka hodně těžký úhel, ale Dyma tu levačku má fantastickou a už když jsem ho viděl na tréninku, tak jsem ani nepřemýšlel, že bych kopal já. On to trénuje, zatímco já se dlouho netrénoval. Neměl jsem ani takový drajv v zápase, takže bylo lepší, že to kopal on.

Zbrojovka vás ve druhé půli na chvíli hodně zatlačila. Jak vám v té chvíli bylo?
Zbrojovka nás zatlačila už prvním poločasu. Možná z přílišného respektu jsme stáli až moc vzadu a nemohli jsme ani napadat. Oni dobře roztahovali hru a centry Eismanna z levé strany hodně smrděly. Bylo by asi jen otázka času, než by dali druhý gól. Ve druhém poločase tam pak byla jedna pasáž, kdy nás hodně zatlačili. My se musíme naučit lépe dohrávat brejky, kdy jdeme tři na tři nebo do přečíslení. Nezmatkovat, navázat hráče, přebíhat nebo zkusit zakončit.

Jak těžké bylo pro vás se sehrát s týmem, tím spíš, když nastupujete ve středu hřiště, kde je důležitá souhra?
Ono záleží, na co jsou kluci zvyklí. Já si v Brně třeba chodil pro balony, tady si ale pro ně chodí víc kluků a pak se to třeba nedoplní nahoře. Takže v tom si musíme udělat víc jasno, aby to bylo celé homogenní. Ta adaptace ještě není úplně ono.

Jak jste zapadl do kabiny, kde už je vás celá řada Brňáků?
Myslím, že to bylo v pohodě. Já se nikdy netvářil ani nechoval jak někdo nadřazený. Dokážu se přizpůsobit. Mám rád srandu, což oni taky. Jen jde o to, abychom se akceptovali. Nikdy jsem s nikým neměl problém a myslím, že to bude i tady.

V týmu je vás celá řada hodně zkušených. Jak vnímáte kvalitu týmu pro druhou ligu?
Zkušenost tam je, ale potřebujeme i více pohybu. To nám v první půli chybělo. A nesmíme se bát. Musíme ztratit ostych. I když jsme nováček, je potřeba si uvědomit, že soupeř vždy bude hrát tak, jak mu dovolíme my.