Jedenatřicetiletý gólman s bohatou kariérou a odchovanec Sigmy Olomouc má za sebou několik desítek startů v české nejvyšší soutěži v dresu Baníku Ostrava či Jablonce. Poslední půlrok strávil v třetiligovém Frýdku-Místku a kvůli přerušení soutěže vstupuje do přípravy s mírným handicapem. „Jsem rád, že se Prostějov ozval. Sice jsem tři a půl měsíce netrénoval, ale mám vůli a chci chytat,“ prozradil v rozhovoru pro Deník.

Jak se rodil váš přestup do Prostějova?

Ozval se mi trenér brankářů Petar Aleksijevič, se kterým jsem byl v kontaktu už, když působil ve Znojmě. Říkal, že z Prostějova odchází gólman, a ptal se, jestli bych měl vůbec zájem k nim jít. Odpověděl jsem, že jasně, protože je to zase posun ze třetí ligy do druhé, takže pro mě super. Hned jsme se domluvili na podmínkách a jsme před podpisem smlouvy.

Sehrál v tom roli fakt, že ve Frýdku jste kvůli situaci nemohli trénovat ani hrát?

Asi úplně ne, protože se mi ozval klub, který hraje druhou ligu, tak proč nevzít takovou nabídku, když jsem momentálně působil ve třetí lize. Proč to nezkusit? Když má člověk možnost se posunout, tak je asi jedno, jestli je nějaká korona. Navíc Prostějov mám z Olomouce patnáct minut.

Mluvil jste už s trenérem, jaká role vás čeká?

Oba určitě chceme chytat. Mám sice nevýhodu, protože jsem tři a půl měsíce netrénoval, ale dělám všechno pro to, abych se do toho fyzicky dostal. Chodil jsem sice běhat a doma cvičil, ale není to trénink s týmem a balónem. Nějak se rozjíždím a uvidíme, jak na tom budu za měsíc a jak se rozhodnou trenéři. Záleží, komu to v tu chvíli více půjde, ale já musím být připravený ať už jako jednička, nebo dvojka.

Když se vrátíme trošku v čase, jak vzpomínáte na své angažmá v Sigmě Olomouc?

Rozdělil bych to na dvě kapitoly. Do dorosteneckého věku to bylo super. Měli jsme dobré výsledky, ale po přechodu do áčka jsem nedostal šanci. Těžko říct proč. Byl jsem mladý a možná chtěli sázet na zkušené gólmany. Já jsem chodil jen po hostováních a potom mě koupil Jablonec, který byl domluvený na výměně hráčů a dostal mě pryč.

Nejvíce zápasů v lize jste však odchytal v Baníku.

To je pravda. V Jablonci jsem se po necelém roce vážně zranil, ale celkově vzpomínám na obě štace rád. Pamatuji si, když jsme hráli na Bazalech proti Spartě. Přišlo asi patnáct tisíc lidí a všichni fandili jako jeden hlas. Sice jsme prohráli 1:0, ale tohle byla neuvěřitelná atmosféra a zážitek na celý život. Naopak nejraději bych vymazal duel za Jablonec na Dukle, kde to bylo špatné. Prohráli jsme 6:1 a dostat šest gólů, to je celkem ostuda.

V Jablonci jste naopak v sezoně 15/16 okusil atmosféru Evropské ligy. Jaká byla tehdy euforie po postupu přes Kodaň?

To bylo něco úžasného. I když šlo jen o předkolo, tak se to nezažívá každý den. Pro kluka z Rožnova to jsou velké věci. Škoda, že jsme potom nepostoupili i přes Ajax Amsterdam do skupiny, protože k tomu chyběl kousek (1.zápas 0:0, 2.zápas 0:1, pozn. red.). Jsem rád, že jsem se tam dostal, podíval se na ty stadiony, viděl zázemí a jak to funguje v evropských top klubech. Všechno jsou zkušenosti do budoucna, které člověk sbírá postupně během kariéry.

Zpět do současnosti. Před přestupem jste působil v třetiligovém Frýdku-Místku, jaké to tam bylo?

Pro mě dobré, protože jsem odchytal každý zápas a byl jsem v permanenci. Asi jsem předváděl dobré výkony, když jsem zaujal druholigový klub, který mě chce angažovat do konce sezony. Mám teď půl roku na to, abych si vybojoval další smlouvu.

Takže ambice ještě jsou. Nenapadalo vás přesto, že už to na profesionální fotbal nebude?

Stále mě živil pouze fotbal. A je pravda, že ve třetí lize člověk už tolik peněz nevydělá a má rodinu, o kterou se musí starat. Takže jsem určitě váhal, jestli to má cenu. Je to takové na pomezí. Musel jsem nad tím přemýšlet a být připravený, ale žádný termín, do kdy musí přijít nabídka, jsem si nedával. Naštěstí se ozval Prostějov a tyhle myšlenky můžou jít stranou. Mám chuť i vůli a doufám, že se angažmá povede.

V minulosti jste často bojoval o pozici jedničky, a ne vždy jste ji získal. Nebyla varianta usadit se a pravidelně chytat?

Vždycky jsem chtěl chytat, ale byly okolnosti, kdy jsem se do branky nedostal a zvažoval, jestli budu chtít dělat dvojku nebo jít jinam a hrát. Někdy jsem cítil, že mám šanci, jindy jsem ji více cítil v případě odchodu. Byly ale i případy, kdy jsem náhradníka dělal s chutí, protože bylo vidět, že kolega má formu a je lepší.

Michal Bárta

Věk: 31

Pozice: Brankář

Výška: 1,96

Kariéra: Sigma Olomouc, Čáslav, Líšeň, Baník Ostrava, České Budějovice, Jablonec, Bohemians 1905, Třinec, Třebíšov, Frýdek-Místek, Prostějov