Porazili jste Duklu, jak zápas hodnotíte?

Měli jsme fakt dobrý vstup do zápasu. V první minutě jsem měl šanci, byl z toho roh a následně padl gól. Potom jsme po chybě inkasovali, ale ještě do poločasu jsme dokázali vstřelit branku a jít do vedení. Byl to hodně otevřený zápas, šancí bylo na obou stranách dost, podržel nás brankář trošku i štěstí, tyčka a tyhle věci. Kdyby utkání skončilo 5:3, 6:3, nikdo by se nedivil.

Góly padly nakonec jen tři, bylo to nekvalitou v zakončení?

Chybělo štěstí v konečné fázi na obou stranách. Měli jsme třeba šanci z malého vápna, ale přeskočilo nám to nohu. Byla to smůla, ale samozřejmě se to dá vždycky vyřešit lépe.

Byl jste u obou branek.

U té první akce jsem vyloženě já nebyl. Kluci kombinovali na druhé straně - Urbanec, Koudelka a Hönig. Urbanec to dával pod sebe Schaffartzikovi a ten dal gól. Já jsem měl šanci předtím, když přišel centr, po střele byl roh a následně gólová akce. U druhého jsem šel jeden na jednoho přes bránícího hráče, vystřelil jsem, bylo to tečované a brankář míč vyrazil. Myslel jsem, že to spadne do brány, ale dal to před sebe na našeho hráče a ten doklepl.

Fotbalisté Prostějova (v pruhovaném).
Prostějov slaví další domácí výhru, připsal si skalp Dukly

Proti Vlašimi jste dal gól, teď takové poloasistence. Cítíte, že vaše produktivita jde nahoru?

Chytil jsem druhý dech, bylo to pro mě teď takové špatné období. Trošku se mi to otáčí a doufám, že to bude pokračovat. Není to jen o mně, ale i o týmu, hrajeme teď dobře, udělali jsme dvě výhry doma, což je strašně důležité. Na domácím hřišti se nám hraje dobře, věříme si a to jsme potřebovali po těch čtyřech zápasech v úvodu.

Proti Vyškovu jste například ztratil před inkasovaným gólem, takže to špatné období myslíte tak, že se vám nedařilo?

Bylo to všechno se vším. Po více než třech letech se se mnou rozešla přítelkyně, fotbal se nám nedařil, prohráli jsme čtyři zápasy, výkony nebyly úplně optimální z mojí strany ani týmové. Nebylo to jednoduché. Teď jsem to přestal řešit, je to buď a nebo, řekl jsem si, že máknu a pokusím se týmu pomoct.

Začali jste sbírat body, co jste změnili?

Nic. Semkli jsme se a začali jsme hrát více fotbal. Řekli jsme si, že jsme fotbalový tým a abychom se my vyrovnávali v soubojích jim, tak to je kravina. Osobní souboje jsou samozřejmě důležité, musíme je dělat, ale zklidnili jsme to, hrajeme více na balonu, což nás posouvá dál.

Pomáhají vám k tomu také standardky, ve kterých jste momentálně nebezpeční?

Sali Omale je v tom silný, navíc chytil také druhý dech. Nemohl hrát, měl problémy se srdcem a teď je přemotivovaný. Druhá liga mu svědčí, protože je hodně o soubojích a on nám pomáhá. Také stopeři chodí do standardek, jak by měli. Předtím nám to tam moc nelétalo, nebyli jsme moc produktivní, ale teď jsme se vrátili k tomu, co jsme dělali i v první půlce sezony za trenéra Jarošíka. Skoro každou standardku jsme rozehrávali a dostávali se tam.

Góly jste začali dávat, ale stále jich dost inkasujete, co s tím?

Máme ještě určité problémy v obranných standardkách, na tom bychom měli zapracovat, ale lepší se to, což je známka, že jdeme správnou cestou. Ale když dáme více gólů než soupeř, tak vyhrajeme a nemusíme se koukat, jestli dostaneme jeden nebo dva góly, ale musíme dát tři. Musím to zaklepat, ale dopředu nám to teď funguje. Jsou samozřejmě zápasy, ve kterých bychom měli být dominantní a udržet nulu, zatím se nám to nedaří, ale doufám, že na to najedeme zpět. První půlku sezony, jsme měli nul celkem dost, vyhrávali jsme 1:0, ale jestli se to otočí, budeme vyhrávat zápasy 3:2 a bude to atraktivnější i pro diváky, tak je to de facto jedno. Důležité je, abychom neprohrávali a nehráli špatně, ale abychom udrželi vítěznou vlnu, hráli to, co chceme a nebránili se jenom a nečekali, že třeba jeden gól dáme.

Olomoucký útočník Mojmír Chytil
Musíme se otřepat a proti Spartě změnit všechno, říká Mojmír Chytil

Doma neprohráváte, ale z venku body nevozíte, čím to je?

Doma jsme celkem silní i lidé to vnímají. V Opavě to nebyl špatný zápas, co mám zprávy. V dalších zápasech v Třinci a Chrudimi jsme ještě byli ve velkých problémech, koukali jsme na sebe a věděli jsme, že to není ono. V Třinci jsme dostali dva rychlé góly a bylo po nás, první poločas byl docela solidní, v Chrudimi taky. Ale to jsme se soustředili spíše na souboje, nákopy a běhání, kam jsme neměli. Takže chyběla síla dát gól. Byla tam třeba situace, že Bart mohl jít sám na gólmana od půlky, měl čtyři metry náskok a z ničeho nic vytuhl, protože mu v šedesáté minutě došly síly, což je špatně. Je to zvláštní, že se nám venku nedaří. Vím, že v minulé sezoně to měl Prostějov naopak, že sbíral body jenom venku a doma moc ne.

Co tedy musíte změnit ve venkovních duelech?

Je potřeba se koncentrovat na věci, které má soupeř silné, dát do toho fotbalovou stránku a to, v čem jsme silní. Měli by vidět, že jsme na koni a že se oni musí přizpůsobit nám a ne my jim. S Vlašimí jsme věděli, že je silná na balonu a měli jsme určitou taktiku, kterou jsme plnili až do konce a vyhráli jsme 3:2. Tři góly jsme nikdy nedali a vstřelili jsme je za mě nejlepšímu týmu druhé ligy. To o něčem svědčí, že sílu máme a dokážeme hrát se silnými soupeři. Jihlava musí vědět, že to nebude jednoduché a my bychom měli potvrdit domácí vítězství.

Vy osobně jste na podzim nedostal žlutou kartu, na jaře jich máte už pět. Změnil jste styl hry?

Byly to karty, které ani nebyly. Po utkání v Brně se mi pak sudí omlouval, že mi ji dal, že se na to díval znovu. Teď proti Dukle to byl můj první faul a nijak velký. S Vlašimí mě soupeř před pomezním rozhodčím kopl a já jsem si to s tím hráčem vyříkával, ale kartu jsme dostali oba. Asistent nic neřekl, i když to viděl a řekl mi, že to nechce řešit. Nevím, od čeho tam pak jsou. Celkově jsem ale dříve dostával daleko více karet. Hrával jsem na hrotu, byl jsem agresivnější a nervák. V mládeži jsem dostával pravidelně každou sezonu červenou. Teď jsem se změnil.