„Fotbal mě pořád baví. Dělám ho celý život, pořád to nějak jde, tak se nechystám končit,“ pokrčil rameny po úvodním utkání letošní zimní Tipsport ligy, v němž jeho mužstvo remizovalo v Ostravě s Baníkem 2:2.

Ceníte si takového výsledku?

Asi můžeme být spokojení, že to bylo vcelku vyrovnané. Ale umělá tráva, počasí i to, že jde o první zápasy, ty rozdíly stírá.

Na Baník jste  hodně vlétli. Gól v první minutě, pak tři čtyři šance. To jste byli tak nažhavení?

Šance jsme si vytvořili, bohužel jejich proměňování byl náš velký problém už na podzim. Sice jsme z první dali gól, ale další už zahodili. Na druhou stranu je to opravdu první zápas v přípravě. Nezáleželo ani tolik na výsledku. Bylo to hlavně o tom, abychom se nezranili, fyzicky si zaběhali a pomalu do sebe dostávali nové návyky.

Prostějov má od zimy nového trenéra Pavla Šustra, kterého dobře znáte z Brna. Je to i ve vašem věku nová motivace?

S Pavlem se opravdu známe dobře, hrávali jsme spolu. Je to vždycky nová motivace, nebo takový impuls do kabiny. Trenér Machala byl v Prostějově docela dlouho. Odvedl podle mě velmi dobrou práci, protože s týmem postoupil a pak ho udržel. Myslím si, že za to všechno si zasloužil poděkování, což se taky stalo. Pavel Šustr má na nás zase jiné požadavky. Chce po nás trochu jiné věci. My se musíme co nejvíc snažit jeho představy naplnit, abychom se posunuli v tabulce výš.

Potřeboval už tým takový impuls?

To já jako hráč těžko můžu nějak komentovat a hodnotit. Ať je u mužstva jakýkoliv trenér, já se snažím plnit jeho požadavky a naplno makat.

Máte za sebou pod jeho vedením pár tréninků. Dá už se říct, co je třeba jiného, nebo je ještě na toto brzy?

Rozdíl tam je. Je to trochu jiná škola. Možná taková mladší. Má jiné návyky, třeba i v tréninku. Je to hodně běhavé. Uvidíme, jak to bude pokračovat dál.

Co vás osobně ještě pořád drží při fotbale? Kde najdete vždycky chuť vrhnout se do další přípravy?

Je to láska k fotbalu. Jinak to říct neumím. Dělám ho celý život, snažím se jím živit. Pořád to nějak jde, tak se ještě nechystám končit. Smlouvu mám ještě na půl roku, uvidíme, co bude po konci sezony. Pak se můžeme bavit dál. Ale pořád je rozhodující to, že mě to baví.

Takže hrát budete, dokud zdraví dovolí?

Je to tak. Musím zaklepat, že zdraví mi pořád drží. Když jsem do Prostějova přišel, tak jsem nějaké problémy měl, ale podařilo se to vyřešit. Můžu absolvovat všechny přípravy bez úlev, bez nějaké pauzy kvůli zranění, což je taky hodně důležité. Pořád se cítím fyzicky dobře, což mi samozřejmě taky pomáhá v tom, abych si kariéru mohl prodloužit.

Baví vás role mentora, který usměrňuje mladší spoluhráče?

Ale jo. Je pravda, že i mezi těmi staršími hráči už jsem delší dobu. Teď skončil Tom Janíček, takže další z těch starších odpadl a je nás zase o jednoho míň. Základ je, že pořád musím stačit i těm mladým. Jedině tak jim potom můžu něco říkat a pomáhat. O to se snažím. Jak jsem říkal, cítím se pořád dobře.