„Bylo to obrovsky náročné. Ještě den před zápasem jsem nevěděl, zda vůbec nastoupím. Netrénuji zatím ani příliš dlouho, ale jsem rád za to, že jsem nasoupil a ještě více za to, že jsme vyhráli. Popravdě ale, necítím se po těch třech a půl měsících moc dobře. Operace nešla tak, jak měla a zotavování se stále prodlužovalo," popisoval bezprostředně po zápase fyzicky naprosto zničený, avšak viditelně šťastný 28letý obránce, který posledních pár minut svého prvního zápasu v prostějovských barvách dohrával s kapitánskou páskou.

A právě on položil základ prostějovského vítězství, když si už ve třinácté minutě naskočil hlavou na centr Bartolomeua a nedal brankáři Soukupovi ani nejmenší šanci zasáhnout. „Byl to důležitý gól a všem nám moc pomohl. Zvlášť potom, co nám začátek nevyšel úplně podle plánu. Vzápětí jsme pak ale dali i druhý a to nám uklidnilo ještě více," popisoval stále ještě s blaženým úsměvem a dodal: „Kromě dvou obrovských chyb jsme navíc Jihlavu do ničeho nepouštěli. Byl to tedy z naší strany poměrně kontrolovaný zápas."

Jak ale sám hned nato přiznává, žádnou větší nervozitu, i přes tu předlouhou nedobrovolnou přestávku a v lecčems z ní vyplývající nejistotu, necítil. Byl dle svých slov jen v očekávání, jak se bude vše vyvíjet a největší otazníky visely nad stavem jeho nohy a také fyzičky, která vinou snížených možností pohybu utrpěla taktéž.

Zdroj: Deník/David Kubatík

„S trenérem jsme byli domluveni, že mě v případě potřeby ve druhé půli vystřídá. A i když jsem už o poločase byl poměrně dost zavařený, nakonec jsme to odehráli dost zkušeně, díky čemuž to nebylo až tak náročné. Musím za to pochválit celý tým. Všichni se obětovali jeden za druhého. Takhle to má vypadat," vysvětloval.

FNL: 1. SK Prostějov - Jihlava (27.4.2024)
FOTO: Prostějov bojuje o přežití. K důležité výhře mu dopomohl i vyléčený Ševčík

Situace eskáčka má ale do ideálu stále pořádně daleko. Hanáci jsou totiž pět kol do konce sezony stále na sestupovém předposledním místě s bodovou ztrátou na čtrnáctý Varnsdorf. Budou tedy muset ve svých fyzických i psychických arsenálech najít poslední zbytky sil a ideálně k nim ještě nějaké přidat, aby se jim podařilo alespoň o jednu příčku povyskočit nahoru a zachovat pro město druhou nejvyšší soutěž i v následujícím ročníku.

Už tuto sobotu se pak o to budou moci pokusit na hřišti aktuálně osmé brněnské Líšně, kde Ševčík strávil tři sezony v řadě a na státní svátek, ve středu 8. května, kdy do jejich holického azylu přijede celek nyní jedenácté Příbrami.

„Budou samozřejmě rozhodovat všechny zápasy, ale ty dva nejbližší hlavně. Podle toho, jak dopadnou, se pak můžeme bavit dál. Nechávat to totiž až na úplný závěr by se nemuselo vůbec vyplatit. Zvláště v této soutěži, kde opravdu může porazit každý každého," říká Ondřej Ševčík a na úplný závěr dodádá: „V Líšni to samozřejmě pro mě bude speciální. Je to moje srdcovka. S kamarádem a bývalým spoluhráčem jsme se už kvůli tomu i trochu pošťuchovali."