Teď vás čeká čtrnáctidenní pauza. Je to zbrzdění?

Samozřejmě. Když trénujete, hrajete zápasy, vyhrajete s Jihlavou…a teď vám to zruší. Sice trénujete, ale bez zápasů to není ono. Místo toho dostáváme každý den pokyny na individuální trénink v terénu nebo v posilovně.

Alespoň máte čas na oblíbené rybaření.

Trávím jím hodně času. Dopoledne si udělám individuální plán a odpoledne jedu k vodě. Člověk si tím vyčistí hlavu a přijde na jiné myšlenky než fotbal. Je to výborný relax.

Jaká je nálada v kabině?

Trenér Šustr nás povzbuzuje, říká nám, ať se poctivě připravujeme a očekáváme restart soutěže. Na výhru v Jihlavě budeme chtít navázat domácím zápasem s Vyšehradem. Měli bychom ho stoprocentně vyhrát.

A rozšířit bodovou sbírku. Z dosavadních pěti utkání jste získali šest bodů.

Není to určitě málo, ale mohli jsme jich mít osm devět. Domácí zápas s Táborskem jsme měli vyhrát.

Ale jen jste remizovali, stejně jako v zápasech s Blanskem a Duklou Praha.

S Blanskem to bylo první kolo a Dukla je těžký soupeř. Z jejího hřiště se nevozí body snadno. Myslím si, že nám to v konečném důsledku může pomoct.

Mimochodem, jak se vám hrál fotbal v těchto měsících?

S postupujícím časem nám bylo jasné, že se to zavře. Když se podíváme na ostatní týmy ve druhé lize, tak spousta mančaftů už koronavirovou nákazu měla. Proto je malý zázrak, že jsme to neměli u nás v týmu.

Dodržovali jste nějaká speciální opatření?

Dodržovali jsme doporučená opatření, ale žádná speciální. Díky bohu se nám to vyhýbá.

V předminulé sezoně jste půl roku hostoval v tehdy třetiligové Líšni, která na konci oslavila postup.

V době, kdy Prostějov opět postoupil do druhé ligy, jsem moc nehrával, takže jsem byl rozhodnutý, že půjdu na hostování. Ozvala se Líšeň a byla to parádní jízda. Hrával jsem pravidelně, za půl sezóny jsme prohráli asi jen jednou a měli jsme velký náskok, který v druhé polovině Líšeň zúročila a postoupila. Samozřejmě jsem byl rád, že jsem nějakým tím gólem přispěl.

Nemrzelo vás, že si neužijete postupovou jízdu v Líšni?

Ani ne, když už jsem věděl, že se vracím do Prostějova. Tehdy bylo cílem se zachránit, což se nakonec povedlo. Klukům z Líšně jsem k postupu pogratuloval, byla to parádní jízda.

Vás ten půlrok nasměroval do druhé ligy. V čem byl pro vás nejvíce přínosný?

Nabral jsem zkušenosti a herní praxi. I pro moji psychiku bylo lepší, když jsem hrál pravidelně a věděl, že můžu týmu pomoci.

V Líšni jste hrál ofenzivního záložníka, ale do Prostějova jste se vracel jako obránce. Proč?

S tehdejším prostějovským trenérem Machalou jsem se domluvil, že mě bude zkoušet na levém obránci. Zimní příprava se mi povedla, tak jsem tam začal hrát. Poté přišel trenér Šustr a dal mě na levého záložníka, kde se mi hraje lépe. Přece jen člověku se hraje lépe dopředu než dozadu a myslím si, že nemám tak dobré bránění, abych mohl hrát obránce. I proto je pro mě záložník lepší.

S trenérem Šustrem přišla i nová koncepce. Jak se vám zamlouvá?

V létě byla drastická obměna kádru a přišlo asi jedenáct hráčů. Máme o hodně mladší tým a je to nová cesta. Trenér po nás chce agresivní běhavý fotbal. Je to jen začátek, ale věřím, že se budeme jen zlepšovat.

A vaše osobní ambice? Po třetí a druhé lize se logicky nabízí ta nejvyšší.

Nejdříve musím na sobě pracovat a udělat co nejlepší výsledky s Prostějovem. Pak může přijít nějaká nabídka z ligy. Fotbalový život mám ještě před sebou, uvidíme, co přinese.

Autor: Tadeáš Spurný


Načítám tabulku …