Proč jste v Kostelci skončil?

To je otázka spíše na toho, kdo vymyslel mé odvolání. Já jsem přesvědčen, že jen kvůli výsledkům to nebylo, protože mi nikdo z vedení nedal žádný cíl ohledně bodového zisku. Samozřejmě jsme se chtěli zachránit. Nefungovalo to dlouhodobě mezi mnou a určitými členy vedení. Postupně se to vyhrotilo. Prohra v Přerově jim nahrála ,aby byl důvod k odvolání a dopadlo to tak, že mi v neděli večer po zmíněném utkání telefonicky oznámil předseda klubu, že jsem odvolán z funkce trenéra. Následně se dozvíte, že prý to chtělo nový impuls. Stačilo říci, že je potřeba udělat určitý počet bodů do utkání s Přerovem, jinak končíš, pak by bylo vše v pořádku. Nic takového nepadlo, navíc bylo před sezonou jasně řečeno, že se to jde zkusit.

Říkal jste, že se něco vyhrotilo.

Vadí mi, když mi někdo dělá věci za zády a bere to jako samozřejmost. Nemám problém s nikým mluvit narovinu. Jsem takový, že co na srdci, to na jazyku. Někdy to možná není dobře, ale klukům jsem řekl, že když budou mít problém, ať za mnou s čímkoliv přijdou. Nikdo nikdy nepřišel! Zbytečně to pak řešili mezi sebou.

TJ Sokol Čechovice - Sokol Bělotín
KP: Série Čechovic u konce, padly s Bělotínem. Konice ztratila vedení o dva góly

Co bylo špatně v těch posledních zápasech, kdy jste pětkrát v řadě prohráli?

Bylo to o individuálních chybách, které rozhodovaly. Propadli jsme ve Všechovicích, to byla škoda. Doma s Holešovem jsme odehráli dobré utkání, bohužel bez bodu. Myslel jsem, že někteří do toho šlápnou, ale nešlápli. Ve Strání a se Šternberkem jsme vyhořeli. Když vezmu poslední zápas v Přerově, tak soupeř makal, dřel, my jsme nedali penaltu. Každý tým trefil tyčku, ale neměli jsme pohyb vepředu, oni si cukli a uhráli to. Vždy jsme utkání zvládli, pokud jsme zápas odpracovali na hranici svých možností. Kluci utkání v Přerově odpracovali, jak měli. Každý hráč, ale musí vědět, jestli udělal maximum pro úspěch mužstva! Já jim do hlav nevidím.

Takže za koncem nebyly jen výsledky?

Nemyslím si, ale je to můj názor. Pro mě to nakonec bylo vlastně vysvobození. Stejně bych na 99 procent po sezoně nepokračoval, protože ta práce byla chvílemi na psychologa a navíc po tom, co jsem již řekl dříve. Což by vám potvrdil jak můj asistent, tak vedoucí mužstva. Jsou tam i kluci, kteří jsou charakterově skvělí, ale jsou tam také typy hráčů, které jsem měl ze šatny vyhodit, což zpětně považuji za svoji velkou chybu!

Kabina v Kostelci tedy nefunguje?

Hráči byli zvyklí v 1.A třídě a krajském přeboru v podstatě jen vyhrávat a patřili mezi jedny z lepších v celé soutěži, ale divize je jinde a najednou byli průměrní až podprůměrní. Musíme si také uvědomit, že v divizním kádru je sedm hráčů, kteří hráli 1.A. Když pak nefunguje hlava a není tam sebereflexe, tak je to špatně. Někteří hráči nemají sebereflexi a kritizují se navzájem, což je pro mě neakceptovatelné. Kritizovat může maximálně hráč, který hrál vyšší soutěž, má nějaký věk, je oporou mužstva a nelíbí se mu, jak pracuje jeho mladší spoluhráč. Hrával jsem i vyšší soutěž, než je divize a vím, že kdyby tohle někde bylo v kabině, tak by toho hráče trenér vyhodil. Kabina musí být zdravá a nesmí tam být nic shnilého. Musí to hned pryč. Tady ten problém ale byl.

Mrzí vás takový konec?

Ano, byl jsem zvyklý na to, že když někoho chcete odvolat, tak přijde například předseda klubu a že je potřeba udělat body, jinak se rozloučíme. Pak všichni víme, na čem jsme. V tomto případě to takhle ale nebylo. To už jsem ale říkal. Nejvíc mě mrzí, jak se postavili k mému asistentovi. Tohle jsou věci, které do fotbalu nepatří. Když mě s někým pojí kamarádství, tak byste se měli rozejít na úrovni, což ve čtvrté lize očekávám a mohli se jeden druhému podívat do očí. Vše je to vždy o charakteru těch lidí.

Říkal jste, že jsou v Kostelci také charakterově dobří kluci.

Ano, těm jsme po svém konci volal a poděkoval jsem jim. Jsou tam úžasní kluci, se kterými se dobře pracovalo a za to jim děkuji.

David Preisler při zápase s Novými Sady
Nový kouč přinesl nový impuls, říká střelec vítězného gólu Kostelce Preisler

Jak tihle kluci váš konec vnímají?

To byste se musel zeptat jich. Za ty roky jsem jich do Kostelce přivedl kolem dvaceti a posunul z dorostu další tři, kteří jsou v divizním kádru, všem bych chtěl poděkovat, protože i jejich kvalitními výkony je Kostelec dnes tam, kde je. Nikdy bych nesouhlasil s tím, aby to zabalili, jen proto, že jsem byl odvolán. Vždy musí jít na hřiště, že chtějí vyhrát, ať se vám určité věci líbí nebo ne. Všechno není vždy růžové. Chci, aby odváděli maximum a udělali vše pro záchranu. Tu zvládnou, protože znám velice dobře mužstvo, které jsem budoval ty roky.

Podle vás má tedy Kostelec na to, aby se zachránil?

Před jarní částí jsem říkal, že jsem přesvědčený, že o záchranu bude bojovat sedm družstev. A ono jich je tam namočených osm. Můj asistent v zimní přípravě říkal, že mužstvo na jaře udělá 20 bodů. Tým na to má a zvládne soutěž zachránit. Otázkou je budoucnost A mužstva.

Jak to myslíte?

Za podmínek, které tam jsou, je to složité. Hraje se tam zadarmo. Za ty roky, co jsem u áčka, jsem přiváděl hráče z 99 procent jen já, nikdo jiný. Dováděl jsem kluky, které jsem znal, věděl jsem, že mají kvalitu a budou ochotni tady za těchto podmínek hrát a bojovat za Kostelec.

Jak vzpomínáte celkově na angažmá v Kostelci, kde jste působil od roku 2018?

Když jsem přicházel do klubu, tak jsme s Martinem Klapkou měli žáky. Po konci v Černovíře jsem si chtěl od mužské kopané odpočinout. Následně s dorostem, který hrál okres, jsme postoupili do krajského přeboru a když mě Martin přemluvil, ať jdu k áčku, tak bylo v podstatě v rozkladu. Zachránil nás covid a kdyby nebyl, tak jsme pravděpodobně spadli do 1.B třídy. Díky covidu jsem měl čas obvolávat hráče. V tu chvíli ale nechtěl za Kostelec nikdo moc hrát. Bylo to složitější období. Přesto se to stabilizovalo a následně se povedl postup z druhého místa do kraje a potom do divize.

Takže jste spokojený?

Ano. Dělal jsem to, protože mě to bavilo, viděl jsem, že se kluci posouvají a že k nám najednou hráči chtějí chodit. Nepotřebuji nějaké plácání po zádech, že se například postoupilo do divize. Nikdy jsem na to nebyl. Fotbal je nahoru, dolů a vím, že budou i horší časy.

Petr Gottwald (v červeném)
V 51 letech na plac v kraji. Kouč pomohl k výhře: Slova pokřiku jsme hledali

Ty postupy jsou ale pozitivní ne?

Postupy jsou historické, ale to ukáže až čas. Povedlo se to, je to hezké, ale pro mě angažmá neskončilo dle představ. Dalo se to podle mě udělat jinak a mohli jsme jako lidé dále fungovat mezi sebou. Takhle se pro mě cesta zavřela. Nemám důvod jet do Kostelce na fotbal, i když tam jsou také lidé, které rád uvidím. Celkově jsem ale toho názoru, že trenéra dělají hráči, kteří ty postupy dokázali a ti zaslouží poděkování.

Budete v trénování pokračovat?

Tím, že jsem skončil měsíc před koncem sezony, tak věřím, že nějaká nabídka přijde. Musí mi ale dávat smysl. Mám dvě malé dcery, kterým se chci maximálně věnovat. Měsíc mi teď bude stačit, aby se mi hlava vyčistila, nabral jsem energii, sílu a překonal zklamání z toho, jakým způsobem mé odvolání proběhlo. Uvidíme co přijde za nabídku. Kostelecké působení beru jako velmi úspěšné.