Nákladná rekonstrukce, která stála 34 milionů korun, zahrnovala opravy kanalizace, osvětlení, vybraných opěrných zdí, vyrovnání propadlin ulice a výměnu původní čedičové dlažby za kostky žulové. Práce se zaměřily, kromě Moravské ulice, i na náměstí Svobody a Hynaisovu ulici.

Jaroslav Benda.
Restaurátor z Pelhřimova: Lidé přestávají rozumět uměleckým řemeslům

Výsledek opravy za 34 milionů, která měla být vzorem i pro další místní komunikace, je ale tristní a reklamace stíhá reklamaci. Moravská ulice je po přívalových deštích znovu téměř neprůchodná, pískem zanesené kanály opět chrlí litry vody, které odplavují jemný štěrk, po němž na ulici zůstávají nebezpečně odhalené žulové kostky.

„Tohle jsme nečekali. Ta ulice vypadá, jako kdyby žádnou rekonstrukcí neprošla,“ kritizují místní výsledek a poukazují na špatně odvedenou práci.

Vyplavený štěrk

Náměstek Petr Bursík (ODS) sice problémy v Moravské připouští, ale zdůrazňuje, že problémem zůstává vyplavený štěrk. „Řešíme to pořád dokola. V těchto místech nebylo možné dlažbu zabetonovat a proto se musely spáry vysypávat štěrkem, který se samozřejmě při prudším dešti nebo větších srážkách vyplavuje. Jsme ale dohodnuti, že štěrk bude dodavatelem průběžně doplňován a to jak v době záruky, tak po ní,“ vysvětlil náměstek Bursík. Podle něj se nyní diskutují i drenážní žlaby, jejich šíře a četnost v dalších ulicích připravovaných k rekonstrukci. A těmi jsou přilehlá ulice Kolmá a Vyšehradská, které mají ještě prudší sklon než Moravská.

Modré zóny a zdražení parkovacích karet pobořilo obyvatele ulic naproti kampusu na ústecké Klíši
Měly pomoci s parkováním v Ústí. Lidé ale proti modrým zónám na Kliši brojí

„Kostky jemný štěrk neudrží, a cement je zase problém pro památkáře, s nimiž opravu ulic konzultujeme,“ dodal náměstek.

Kromě Moravské je nyní opraven i prostor u kostela svaté Máří Magdaleny. Nejprve tam ale pracovali archeologové, kteří našli cenné relikty původního kostela a původní hřbitovní zeď. V těchto místech byl kdysi hřbitov, takže našli i kosterními pozůstatky karlovarských obyvatel. Hřbitov u kostela fungoval bezmála 300 let.