Své tělo prodával jako mladík kousek od Lovo galerie, kde v uplynulých dnech zahájil výstavu. Dnes úspěšný fotograf Milan Junek na lovosickém nádraží skončil v raných 90. letech. To když utekl z ubytovny v bývalé vápence, která už nestojí. Sem mezi potetované živly bez práce se dostal po odchodu z dětského domova. Pro čerstvě 18letého mladíka, který vyrůstal v ústavní „zlaté kleci“, to byl šok.

Raději než dělat na muže, kteří ho šikanovali v ubytovně, šel přespávat na tvrdé nádražní lavice. Tady mezi problémovými mladistvými poznal první, ale pořád jen náhradní „rodinu“. Éra, kdy si s nimi na jídlo vydělával svým tělem, naštěstí trvala nejvýš dva roky. Z nádraží Milan jako zázrakem našel cestu ke skutečné rodině. A také k umění, s nímž teď slaví úspěch v tuzemsku i zahraničí.

Při liturgickém rituálu odvedení entit do světla používá Jaroslav Drábek po vzoru předků kadidlo. Foto: Patrik Uhlíř
Nikdy nevyvolávejte démony, varuje profesionální lovec duchů

Jak přibližuje galerista Jiří Jaskmanický z Českého centra fotografie, Milan v lovosické galerii vystavuje snímky, které před dvěma lety nafotil s hercem Lubomírem Semanem. „Jsou to kamarádi, Lubomír je člen klubu vojenské historie a má velký zájem o druhou světovou válku. A Milana napadlo vytvořit cyklus fotografií, které jsou těmi událostmi inspirovány,“ dodává J. Jaskmanický.

Kromě galeristy, ale i modela Lubomíra se koncem minulého týdne sjeli na vernisáž také dávnější Milanovi kamarádi z dětského domova v Dlažkovicích u Lovosic. „Dali mě tam rovnou z kojeneckého ústavu,“ vykládá Milan. Dlouho mu nepřišlo nenormální, že nemá svou rodinu. Proč byl v děcáku, se dozvěděl, až když z něj odcházel. „Maminka nezvládala výchovu. Měla problémy s tátou a odnesly to všechny děti,“ povídá fotograf s tím, že má ještě šest sourozenců a většina z nich si také zažila ústavní péči.

Setkání s rodinou

Jeho dlažkovický vychovatel František Hedvábný na Milana vzpomíná jako na jednoho z nejšikovnějších kluků, se kterými se v zaměstnání potkal. „Měl oproti jiným klukům snahu,“ ohlíží se F. Hedvábný. Senior z Třebenic na Lovosicku působil docela konzervativně mezi pestrým osazenstvem vernisáže, kde nechyběli Milanovi romští přátelé, ale ani modelové z Prahy.

I přesto ani jemu nejsou proti gustu Milanovy provokativní fotky s nahými modely, které mají ohlas i v komunitě gayů. „Jsou krásné, vzpomenu si u nich na fotografa Saudka,“ chválí F. Hedvábný. Ten byl nakonec ještě i po Milanově odchodu z Dlažkovic jeho strážným andělem, když mladíkovi pomohl z ulice. „Vzal mě domů, dal mi najíst, nějaké peníze a řekl, proč nejedu do Jirkova, kde jsem se učil na zahradníka. Ať se zkusím ubytovat u nějakého spolužáka,“ popisuje Milan.

Jolana Šopovová žije v maringotce.
Životní změna: Z Prahy odešli do maringotky a nijak je to netrápí

Mladík dal na exvychovatele. A díky tomu poznal tátu, který žil v Chomutově. Ze spolužáka, s kterým předtím v Jirkově tři roky seděl v lavici, se totiž porovnáním rodných listů vyklubal bratranec. Později se Milan v Teplicích setkal i s matkou. „Nemohl jsem se smát ani brečet, neměl jsem žádné emoce. Překvapilo mě jen, jak vypadá. Vždycky jsem si myslel, že bude něco jako Helena Růžičková. A ona to byla malá štíhlá nakrátko ostříhaná žena,“ směje se Milan.

Vítězství v prestižní soutěži

Zůstal u ní jen chvíli. Pak ho toulavé boty odnesly do Německa. To už měl jasno o své sexuální orientaci a žil s přítelem. Když se později vrátil do Česka, začal fotit. Jeho prvním snímkem byl provokativní akt dívky na železničních kolejích, které mladé ženě vedou mezi nohy. Další snímek z Teplic z tohoto období zachycuje romskou holčičku, jak nese psa. Uhrančivý černobílý portrét později zvítězil v české prestižní fotografické soutěži Photo Open.

Zpěvák a pianista Ondřej Brzobohatý
Ondřej Gregor Brzobohatý: U muziky jsem zůstal, protože na ni letěly holky

Podobných úspěchů má za sebou 45letý Milan Junek řadu. Proslavily ho zejména stylizované, emocionálně vypjaté černobílé portréty (polo)nahých mužů. Jak vysvětluje J. Jaskmanický, Milan Junek je ojedinělým českým autorem. „Především je to autor romský a těch u nás příliš není. Věnuje se hlavně mužskému aktu, ani to není běžné. Hlavně se ale z nepříznivého sociálního i rodinného prostředí dokázal sám vypracovat na umělce, který je dnes známý u nás i ve světě,“ konstatuje galerista s tím, že Milanovy snímky tisknou v evropských i amerických magazínech.

V červnu fotografa čeká zahájení další, putovní výstavy v Praze. Jeho snímky se pak z metropole přesunou i do dalších tuzemských měst. A pokud to epidemiologická situace dovolí, v létě bude fotograf vystavovat také v Anglii.