Věděla jsem, že byl nemocný, ale přesto byl stále plný energie a aktivit. Ještě začátkem září se zúčastnil historického setkání vedeného archeology na zřícenině hradu Šaumburku v Hostýnských vrších a organizoval vlastivědný zájezd na jižní Moravu. Listuji jeho knížkami, dopisy a přede mnou se odvíjí jeho životní i profesní příběh.

Velký obdivovatel díla malíře Karla Tomana

Znali jsme se z publikační činnosti. Osobně jsem jej poznala před necelými třemi lety. Tehdy se mi ozval s prosbou ohledně informací o malíři Karlu Tomanovi. Tento prostějovský rodák, malíř-autodidakt maloval v různých krajích naší vlasti i v zahraničí.

Především zachycoval kostelíky, kapličky, náměstí, památky. Pobýval také koncem třicátých let minulého století v Dřevohosticích u lékárníka Barocha a zde také nakreslil řadu námětů z obce a okolí.

V roce 2014 městys Dřevohostice zakoupil z pozůstalosti lékárníkova syna soubor dvaceti akvarelů zachycujících tehdejší Dřevohostice. Mají jedinečnou dokumentární hodnotu a zobrazují místa dnes už mnohdy neexistující. Jsou instalovány v obřadní síni radnice. Karel Toman byl ale také malíř záhadný a tajemný. Málo se toho vědělo o jeho životě. Například jsme vůbec neznali datum jeho úmrtí.

Objevili se však sběratelé Tomanova díla. A tak byl Zdeněk Smiřický přítomen v prostějovském zámku 18. listopadu 2021 na vernisáži výstavy Obrázky Karla Tomana ze sbírek sběratele Jozefa Drobného ze Sušice. Byl tím doslova nadšen. Bylo zde totiž vystaveno přes tři sta Tomanových děl.

V červnu 2022 zase na můj popud navštívil výstavu v galerii v Novém Městě na Moravě „Drevené kostolíky na akvareloch Karla Tomana“ ze sbírek slovenského sběratele Petera Sklenčára. K výstavě vyšel i katalog s životopisnou studií, takže jsme si mohli doplnit Tomanova data – *17. 12. 1889 Prostějov + 27. 1. 1965 Olomouc.

Katalog velmi oceňoval a Petera Sklenčára pozval i do Dřevohostic a představil mu obrazy s místními náměty. Měl v plánu uspořádat výstavu děl Karla Tomana na zámku v Bystřici pod Hostýnem.

Dalším jeho oblíbeným malířem akademický malíř byl Jano Köhler. Jeho tvorby si nesmírně vážil, byl totiž i malířem jeho rodného kraje. Na Svatém Hostýně se nachází jeho mozaiky Křížové cesty a v dřevohostickém kostele oltářní obraz sv. Havla.

Velmi mě potěšilo, že 15. června 2021 zavítal do Prostějova na komentovanou prohlídku „Po stopách malíře Jano Köhlera“, kterou jsem vedla. O tomto malíři toho věděl skutečně hodně. Zajímal se ale také i o tvorbu malířů Hanuše Schwaigera, Františka Ondrúška a dalších.

Historik hostýnského Záhoří

Narodil se 18. června 1946 v Přerově jako třetí, nejmladší syn v rodině tamního učitele a ředitele Leopolda Smiřického. Vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci obor český jazyk, dějepis a později speciální pedagogiku.

Působil na základních školách v Bystřici pod Hostýnem a v Dřevohosticích, později na speciální škole v Bystřici pod Hostýnem a jako ředitel Zvláštní školy v Holešově. Celý svůj život prožil v Dřevohosticích.

V roce 2004 založil Vlastivědnou společnost Žerotín Dřevohostice a stal se jejím předsedou. Organizoval přednášky, vlastivědné vycházky a zájezdy. Věnoval se historii obce a okolí.

Napsal osm publikací (například Z historie obce Turovice, Francois Schaller: Vzpomínky jednoho Francouze na válku, 1944–1945 v Československu, osvobození městečka Dřevohostice) a několik desítek článků s historickou a regionální tematikou například do Dřevostického zpravodaje, Hanáckého kalendáře, Nového Přerovska, Mladé fronty Dnes a dalších periodik a sborníků.

Byl dlouholetým členem a funkcionářem Svazu bojovníků za svobodu (dříve Svazu protifašistických bojovníků). I v této oblasti rozvíjel řadu aktivit na poli pořádání různých vzpomínkových akcí a publikační činnosti (psal například o generálu Bohumíru Koblihovi a legionáři Josefu Logajovi).

Připomínal také památku svého otce Leopolda Smiřického (1907–1990), nadporučíka v záloze a velitele odbojové organizace Sokol Dřevohostice, zapojeného do TVCO – rozvědky l. československé partyzánské brigády Jana Žižky.

Byl pravidelným návštěvníkem festivalu českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka a festivalu židovské kultury Ha-Macom v Holešově.

 Objevitel a propagátor díla hudebního skladatele Josefa Schreiera

Ve spolupráci s muzikologem a profesorem JAMU v Brně Janem Trojanem (1926–2015) se od roku 1991 zabýval osobností a dílem hudebního skladatele, kantora a dřevohostického rodáka Josefa Schreiera ( *2. 1. 1718 + ?). Inicioval novodobé premiéry jeho děl.

Především to byla moravská mše vánoční Missa pastoralis in C boemica, která měla v Dřevohosticích premiéru 28. 12. 2002. Uvedena byla také ve Vídni, Uničově a Zlíně a 25. 12. 2012 zazněla i v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

V chrámu sv. Havla v Dřevohosticích zazněla naposledy 30. 12. 2017 u příležitosti 300. výročí skladatelova narození v provedení pěveckého sboru chrámu sv. Mořice v Olomouci. Verše básníka Jana Skácela recitovala herečka Hana Maciuchová.

Zdeněk Smiřický propagoval tvorbu skladatele na přednáškách, podílel se na heslu ve Wikipedii a byl spoluautorem (s Janem Trojanem) drobné publikace o životě a díle Josefa Schreiera.

Zdeněk Smiřický byl velkým patriotem kraje pod Svatým Hostýnem a zanechal zde odkaz poctivého, čestného a obětavého člověka, který měl rád Dřevohostice a miloval tento kraj i jeho lid.