Čtenář 
Kliknutím zvětšíteProstějovský badatel Ivan Čech se danému tématu věnuje již řadu let. Před lety přednášel v prostějovském archivu, dále v rámci festivalu Chayjim a loni 6. října zase představil v muzeu osudy rodiny sladovníka a mecenáše Bruno Wintera.
Smutné a tragické příběhy našich židovských sousedů
Jak se k danému tématu dostal? V dětství mu maminka vyprávěla, že holky Bergerovy skončily v plynu. Tehdy to nedovedl pochopit, vždyť doma v družstevním bytě měli plynovou karmu a troubu.
Až mnohem později přišel na to, že naši židovští spoluobčané byli zavražděni v plynových komorách koncentračních a vyhlazovacích táborů v Terezíně, Osvětimi, Dachau, Buchenwaldu, Baranoviči , Malém Trostinci a dalších. Celkem zde přišlo o život přes 1150 členů prostějovské židovské komunity, vrátilo se jich 109.
Ivan Čech pátrá po jejich osudech, hledá fotografie, kontaktuje pamětníky. Cenným zdrojem informací jsou pro něj policejní karty, památník Jad Vašem v Jeruzalémě, Židovské muzeum v Praze a kniha prostějovské rodačky Maud Beerové Co oheň nespálil.
Právě přátelství a kontakty s ní mu pomohly mnohé věci rozluštit. Jeho osobní archiv obsahuje stovky příběhů našich zmizelých sousedů. Na přednášce také připomněl některé z nich.
Vápenice č. 25
Tento dům na rohu ulic Vápenice a Havlíčkova byl velkou oděvní továrnou Bergerových. Žila v něm rodina továrníka Rudolfa Bergera. Rudolf Berger byl v roce 1939 na obchodní cestě a domů už jej nacisté nepustili.
Jeho dcery Zdenka (14 let) a Eva (11 let) a manželka Mína, doktorka filozofie a profesorka češtiny a dějepisu na Dívčím reálném gymnáziu, byly transportovány v roce 1942 do Terezína a v říjnu 1944 do Osvětimi, kde byly zavražděny. Pan Berger se po válce podruhé oženil a žil ve Švýcarsku.
Havlíčkova č. 43
V tomto domě bydleli rabín Leopold Goldschmied, Emil a Greta Beamtovi se syny Karlem a Pavlem. Všichni Beamtovi se stalí obětí holocaustu. Zachránil se jen Zikmund Bergel, který emigroval do Ekvádoru.
V přízemí bydleli majitelé domu manželé Alfred a Anna Sternovi. Anna byla jeho třetí manželkou, byla katolička a vdova po jeho bratrovi. Panu Sternovi bylo 73 let a dříve měl obchod v Brecherově (Uprkově) ulici.
Ve dvoře domu se nacházela zajímavá konstrukce stánku „pod zeleným“ využívaná na svátek Sukot.
V roce 1939 u nich krátce bydlel jejich schovanec – čtyřletý Petr Stern z Vídně. Toho potom vyreklamovala jeho teta, svobodná lékařka MUDr. Eleanore Sternová, která byla ve dvacátých letech lékařkou v řádových misiích v orientálních zemích a za války byla lodní lékařkou na britské válečné lodi. Petr potom žil v Šanghaji v Číně.
Sternovi ale údajně neměli odvahu po něm pátrat. Koncem března 1943 bydlel u Sternových spisovatel Karel Poláček, který tehdy pracoval jako knihovník u Rady židovských obcí a objížděl náboženské obce a sepisoval knižní fondy.
Podal o tom vtipné i kritické poznámky ve své korespondenci a deníku. Také pan Stern byl deportován na konci války do Terezína ( 7. března 1945), ale vrátil se domů. Zemřel v roce 1949. Paní Sternová zemřela v roce 1972.
Oba manželé jsou pohřbeni na židovském hřbitově v Prostějově.
Zazněly osudy rodiny Altarových ( Komenského 6, na místě dnešního společenského domu – rodiče Robert a Anna , děti Kateřina a Emil zahynuli v Malém Trostinci), Jahodových ( Masarykovo nám. 8, tiskař Otto Jahoda , manželka Růžena , Eva a Jiří – Malý Trostinec), Kurzových ( Žeranovská 17, měli zde obchod a před domem byla socha sv. Floriána).
V koncentračních táborech zahynula většina rodiny Kurzových, mezi nimi i devatenáctiletá Judita, která byla zavražděna v roce 1943 v Osvětimi.
V židovských uličkách měla vetešnictví vdova Paula Zwillingerová. Nejmladší dcera Carola se pod jménem Lola Beer Ebner stala slavnou oděvní návrhářkou v Izraeli.
Na konci Petrské ulice byl dům a továrna na klobouky Glasových. Mladší dcera Glasových Hella – Helena Frischerová žila potom v Sovětském svazu a v letech 1937– 1947 se stala jednou z obětí „velkého teroru“ v táborech gulagu.
Svědectví o tom podala ve vzpomínkové knize Dny mého života. Její manžel inženýr Abraham Frischer byl 16. ledna 1938 popraven.
Neméně zajímavé jsou i další osobnosti prostějovské židovské komunity. Někteří se zachránili emigrací, například rodina advokáta Marka Lasuse do Palestiny, rodina Marlé do Kanady, Sborowitzových do Chile.
Vilku na Vápenici č. 17 obývala rodina Mandlových. Oblíbený dětský lékař Bruno Mandl zvaný Mandlíček byl zavražděn v roce 1943 ve svých jednatřiceti letech v Osvětimi-Březince. Do domu se potom nastěhoval tehdejší německý starosta Maxmilián Girth.
V domě č. 10 v Kollárově ulici zase bydlely rodiny Marlé a Riesových. V rohovém domě na rozhraní Havlíčkovy a Rejskovy ulice bydlela dr. Lilly Steinschneiderová, ke které chodil na soukromé hodiny francouzštiny Jiří Wolker a seznámil se zde svou poslední láskou Marií Koldovou.
Hodně židovských rodin bydlelo v domě advokáta Františka Foukala ( Rejskova ulice 1), například Klára Ledererová, která se ráda fotila.
V Pažoutově domě ( Rejskova 11) bydleli Richterovi. V Prostějově bylo jediné Wintonovo dítě – Ester Fischerová -Lustigová Limb ( Pod Kosířem 36).
Žila potom v Bromptonu ve Velké Británii. Otec Oskar Fischer-Lustig byl v Prostějově trenérem fotbalistů sportovního klubu Maccabi. Její rodiče a bratr zahynuli.
Ve vyprávění Ivana Čecha zazněly příběhy rodin Bauerových, Sonnenmarkových, Steinerových, Kernových, Lösegeldových, Tausových, Drescherových, Frischových i účastníků protifašistického odboje Bedřicha Seligera, Judy Sternkükera a Viléma Münze.
Přednáška vyvolala velký zájem u Prostějovanů. Byla nejen důstojnou vzpomínkou, ale i připomenutím osudu těchto nevinných obětí zrůdné nacistické ideologie.
I v dnešní době je to pro nás memento k boji proti všem projevům antisemitismu, xenofobie, fašismu a jiným formám diskriminace.
Hana Bartková,
členka spolku Hanácký Jeruzalém
81
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
