Projekt představil člen nadace Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek z Prahy. Ten se již řadu let věnuje péči o židovské hřbitovy, o jejich rehabilitaci, poznávání i hledání náhrobků. V úvodě nastínil historii a současnost starého židovského hřbitova v Prostějově jako jedinečného a významného místa, které má svou kulturní hodnotu.

V hlavní části komentoval jednotlivé úpravy vizualizace projektu.

„Architekt Richard Sidej dělal projekt ve velmi exponovaném místě (škola, bytová zástavba). Zvolil minimalistické řešení a zároveň se snažil dát prostoru hodnotu památky tak, aby to bylo zajímavé i pro okolí a zdejší obyvatele,“ vysvětlil smysl projektu Tomáš Jelínek.

Zajímavým prvkem jsou dveře otevřené do prostoru zabudované do živého plotu či altánek obsahující informace o historii památky. Středem povede průchozí cesta. Symbolicky v místech, kde neleží ostatky, bude umístěno asi 10 –15 náhrobků. Fragmenty náhrobků budou zakomponovány do zídky u Tylovy ulice. „Tyto také mnohdy připomínají i příběhy zemřelých, doprovázejí je různé texty a symboly. Není divu, že některé byly prohlášeny za kulturní památku,“ dodal Jelínek.

Další pozornost věnoval úpravám v okolí školy. Cesta umožní bezpečně dovést děti ke škole. Chodník zde má šířku přes 5, 40 metrů. Je rovněž navržena cesta pro příjezd hasičské techniky. Zvýšené kovové rošty u vchodu školy nemají symbolický význam a mohou být nahrazeny velkými dlaždicemi. Parkování bude řešeno v okolí školy a jednou z možností je i návrh parkovat po pravé straně Studentské ulice, která by mohla být jednosměrná a rychlost by byla omezena na 30 km/ hod.

„Nabízí se propojení hřbitova s Reálným gymnáziem a základní školou města Prostějova osobností zde pohřbeného lékaře a učence Gideona Brechera, který se také věnoval reformě židovského školství,“ uvedl Tomáš Jelínek a doplnil historickou vsuvku o další významné osobnosti židovské komunity v Prostějově – továrníka a zakladatele nadace podporující školství, vzdělání a sociální oblasti Veitha Ehrenstamma a rabína Hirsche Fassela, který společně s farářem z Určic zorganizoval roku 1843 sbírku prostějovských Židů pro požárem postižené Určice, což bylo na tehdejší dobu něco naprosto nevídané. Inicioval také memorandum na říšském sněmu roku 1848 vedoucí ke zrovnoprávnění Židů.

„Kulturní památka je o tom, že se našli lidé, kteří toto chtěli napravit a je to i poctou pro ty, kteří ji chtějí zachránit,“ zamyslel se nad naším památkovým dědictvím Jelínek. Ocenil přitom činnost spolku Hanácký Jeruzalém. Poukázal na to, že má i zahraniční členy a židovské památky také přitahují pozornost návštěvníků ze zahraniční. Dokladem toho je například jarní návštěva rakouské delegace z uměleckého průmyslového muzea.

Uvedená akce byla doprovázena bohatou diskusí a kladným oceněním projektu. „Věříme, že se tak podařilo utlumit zlostnou hysterii vyvolanou před dvěma a třemi lety na základě nesmyslů. Pokud se projekt podaří realizovat, bude to kvalitní a dobrý příběh pro město Prostějov,“ konstatoval v závěru předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.

Spolek Hanácký Jeruzalém připravuje další setkání nad plány rehabilitace starého židovského hřbitova i pro širší prostějovskou veřejnost.

Hana Bartková