Příběh živnostníka Aloise Kalábka začal už za první republiky, kdy byl jedním z prodavačů známého železářství Zahradníkových na Pernštýnském náměstí č. 4 v Prostějově.

Později se osamostatnil a úspěšně provozoval železářství. V lednu 1949 bylo jeho železářství znárodněno. Dostal místo v Kovomatu v tehdejším Gottwaldově, kam denně dojížděl.

Když se od známého dozvěděl, že je uveden na seznamu nepohodlných, rozhodl se emigrovat. Krátce předtím emigroval jeho syn Jiří. Tento nadaný student Obchodní akademie nedostal doporučení ke studiu na vysoké škole a odjel do Rakouska a později USA a Kanady.

Pochod po stopách 22. výsadkové brigády 2022.
Červené barety pochodovaly Prostějovskem již podeváté za účasti Petra Pavla

Alois Kalábek byl při pokusu o přechod hranic v katastru obce Hnátice na Znojemsku zatčen a umístěn do vyšetřovací vazby prostějovského soudu.

Manželka s dcerou byly vystěhovány z nájemního bytu. Značná část majetku jim byla rozkradena a zničena. Řadu let let potom žili v upravené bývalé stáji na statku v Drozdovicích.

Za pokus o útěk v únoru 1950 byli vězni tvrdě potrestáni a nejvíce vůdce vzpoury Alois Kalábek. Jeden z prostějovských dozorců ho zmlátil tak, že zůstal v bezvědomí a předseda soudu dostal strach a nechal ho převézt do věznice v Olomouci, kde byl 24. února 1950 nalezen mrtvý. Pohřeb proběhl tajně a bez smutečního oznámení.

Max Zweig - účastníci večera.
V knihovně v Prostějově vzpomněli na 130. výročí narození Maxe Zweiga

V roce 1968 a následně po roce 1990 se rodina snažila o rehabilitaci a potrestání dozorce Emila Dobrého. Ten však pro špatný zdravotní stav zůstal nepotrestán. Rodině dodnes nebyla přiznána žádná rehabilitace ani odškodnění.

Pamětní tabulka byla umístěna za účasti příbuzných Aloise Kalábka a zástupců Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, zástupců města a občanů v rámci projektu Poslední adresa.

Pietní akt uváděla vedoucí projektu Poslední adresa Edita Jiráková. O osudu zavražděného promluvil historik Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů a prostějovský badatel a iniciátor akce Ivan Čech. Právě on se s vnučkou pana Kalábka Jarmilou Sekaninovou obrátil na projekt Poslední adresa.

Moravské levandulové žně.
Moravská Provence aneb Levandulové žně nedaleko Hranic a Olomouce. Podívejte se

Projekt Poslední adresa je inspirován německým památníkem obětí holocaustu a jeho kameny zmizelých (Stolpersteine), které připomínají oběti holocaustu.

Připomíná lidi, které připravil o život československý či sovětský komunistický režim a to umístěním tabulky o velikosti 11 x 19 cm se základními údaji na dům, kde tato osoba žila. Projekt zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů.

Hana Bartková

Vstupní hala, hotelový bar, prostorná jídelna – vše postupně mizí v nezvané vegetaci.
Dřív zde lidé spali a nakupovali. Teď hotel a prodejnu pohltily mech a kapradí
 Plumlovská přehrada byla budována v letech 1913 až 1914 a následně po ukončení I. světové války v letech 1921 až 1932.
RETRO: Jak se stavěla před více než 100 lety Plumlovská přehrada? Podívejte se