Max Zweig ve sbírkách prostějovského muzea

V úvodě seznámil historik Muzea a galerie v Prostějově Filip Gregor s obsahem Zweigových muzejních sbírek. Jedná se o rozsáhlou sbírku korespondence, rukopisů, výstřižků a rodinných dokumentů nalezených v roce 2004 při vyklízení domu Zweigových v ulici Vápenice č. 23.

Další předměty pocházející z domácnosti Zweigových (například knihy, nábytek, obrazy, vzácné litografie) věnovala spolku Hanácký Jeruzalém v loňském a letošním roce Anna Zlámalová a jsou postupně předávány muzeu.

Moravské levandulové žně.
Moravská Provence aneb Levandulové žně nedaleko Hranic a Olomouce. Podívejte se

Tyto předměty mohou být významným potencionálem pro badatelskou a výzkumnou činnost a pro propagaci místní židovské komunity. Veřejnost bude moci některé předměty zhlédnout na výstavě „Návrat nežádoucí“ v prostějovském muzeu. Její vernisáž proběhne 4. srpna 2022.

Max Zweig (1892–1992) a jeho dramatické století

Průvodkyní po osudech a díle Maxe Zweiga byla vedoucí Centra judaistických studií a autorka nedávno vydané monografie „Dramatik Max Zweig – Prorok nového humanismu“ ( Vydavatelství UP v Olomouci, 2021). Je také autorkou publikace - komentovaného překladu Max Zweig: Náboženské eseje (Problém Shylock, Náboženství a konfese).

Přiblížila účastníkům životní osudy prostějovského rodáka narozeného 22. června 1892 v rodině advokáta a významného člena zdejší židovské obce Gustava Zweiga.

Součástí dvoudenního Bezděkovského levandulového festivalu byla soutěž v pojídání jahodové marmelády s levandulí. Rekord si připsal Maxijedlík Jaroslav Němec.
Rekord! 2,4 kila jahodové marmelády spořádal v Bezděkově Maxijedlík za 4 minuty

Století Maxe Zweiga bylo skutečně dramatické – studia v Olomouci a ve Vídni (práva na přání otce), 1. světová válka (nebyl na frontě, ale v infekční nemocnici v Nových Sadech u Olomouce), 2. světová válka (v červenci 1938 odjel do mandátní Palestiny na nastudování hry Marannové v divadle v Tel Avivu, vízum na cestu zpět nedostal a pobyt mu zachránil život od téměř jisté smrti v koncentračním táboře, kde zahynuli jeho matka a bratři Hans a Paul), psaní her, boj za jejich uznání, setkávání s přáteli, diskuse v kroužku s Paulem Engelmannem a dalšími, cestování, dvě osudové ženy (Marghareta Lőhrová rozená Bauerová a harfenistka švýcarského původu Wilhelmina Buchererová) odloučení od milované ženy Grety (žila v Prostějově v domě č. 23 v ulici Vápenice až do své smrti v roce 1988) a téměř šedesátiletý „exil“ v Palestině a Izraeli.

U Františkova měla být pobočka zbrojovky Messerschmitt.
GALERIE: Tajemství z války. V podzemí u Kvildy vyráběli Němci díly na stíhačky

V Prostějově žil jen čtrnáct let. Byla to léta dětství do roku 1902, dále období let 1934–1938, kdy se sem vrátili s Gretou z Berlína a pětiměsíční pobyt v roce 1947. Potom se už do Prostějova nevrátil.

Dramatik Max Zweig

Max Zweig je autorem dvaadvaceti dramat. Z celého díla byly do češtiny přeloženy O. F. Bablerem hry Rasputin, Svatý František, novela Láska Joffreye z Peritonu a autobiografie Vzpomínky ( Vydavatelství UP v Olomouci, 2004). Jeho hry jsou pozoruhodné, hluboké, filozofické , ale také složité a patetické. Mají archaický styl.

Právě na tomto podvečeru mohli účastníci poznat strukturu a náměty jeho děl. Zazněly zde totiž ukázky z her v českém překladu a scénickém nastudování studentů olomoucké germanistiky.

Blackova důvěra k nám.
Psí osudy: Seznamte se s Blackem, který trhal rekordy ve vytrvalostním štěkání

Byly zde ukázány meziprostory autora – Žid mezi Čechy a Němci (Médea v Praze), umělec mezi svobodou a posláním, ideálem a skutečností ( Davidia), umění mezi estetikou a etikou, náboženství mezi konfesí a Bohem (Hiláriův zázrak), umělec mezi svobodou a posláním (Rozhodnutí Lorenza Morena). Šlo o hlubokou sondu do židovské identity 20. století a otázky integrace.

Tento asimilovaný židovský autor byl sycený německou a rakouskou kulturní tradicí a v druhé polovině svého života měl možnost všechny holocaustem otřesené jistoty své kulturní identity promýšlet znovu v „exilové“ zemi Izrael.

Pochod po stopách 22. výsadkové brigády 2022.
Červené barety pochodovaly Prostějovskem již podeváté za účasti Petra Pavla

„Jeho hry jsou nehratelné, jak dokládají i divadelní odborníci i my jsme museli do textu zasáhnout,“ uvedla Ivana Cahová a dodala, že nechtěli Zweiga rehabilitovat, ale zpřístupnit jeho texty a definovat svoji národní identitu.

Tento pořad měl „reprízu“ 23. června v Maiselově synagoze v Praze.

Hana Bartková,
členka spolku Hanácký Jeruzalém v Prostějově

Plumlovská přehrada byla budována v letech 1913 až 1914 a následně po ukončení I. světové války v letech 1921 až 1932.
RETRO: Jak se stavěla před více než 100 lety Plumlovská přehrada? Podívejte se
Ze života nemocnice v České Lípě.
RETRO: Špitál v dobách minulých. Podívejte se na historické fotky