Účastníci přednášky se mohli dozvědět řadu zajímavostí o lokalizaci, historii a archeologickém výzkumu židovského pohřebiště. Psali o něm historici a badatelé Vojtěch Janoušek, Jaroslav Mathon, Ondřej Přikryl, Jan Kühndel, Jaroslav Klenovský, Marie Dokoupilová, židovští rabíni Jakob Freimann, Leopold Goldschmied a Ludvík Schap či učitel a prostějovský rodák Nathan Porges, který přepsal nápisy 29 židovských náhrobků.
Neméně zajímavá jsou i dvě židovská responza v hebrejštině od Mordechaje Beneta a Chatama Sofera či plánek hradebních valů u Plumlovské brány s částí nejstaršího židovského hřbitova uložený v prostějovském archivu. Je zachycen také na vedutě města od Františka Josefa Velehradského (1728) a katastrální mapě města (1833).
Pohřebiště je datováno od počátku 16. století do roku 1802. Nacházelo se v hradebním příkopu podél hradeb, tedy v úseku Šerhovní – Demelova– Křížkovského –Hradební – Knihařská –– Kravařova – Fügnerova – Skálovo náměstí – Smetanovy sady. Z důvodů naplněnosti kapacity a samozřejmě i josefínských reforem došlo k jeho zániku.
Hroby byly zasypány, ale zůstaly zachovány. Náhrobní kameny byly potom rozdány, jiné použity na stavební účely a některé z nich byly umístěny na nově založeném židovském hřbitově situovaném v rozmezí dnešních ulic Lidická, Studentská a Tylova. Židovská obec tak vzala v úvahu responzum rabína Mordechaje Beneta a začala pohřbívat své mrtvé na vlastním hřbitově.
Náhrobky ze středověkého hřbitova byly později také nalézány druhotně v jiných částech města. Například v roce 1935 byl objeven žulový náhrobní kámen rabína Kaleva Feivela (+ 1678) v pilířích hřbitovní brány u kostela sv. Petra a Pavla. Je uložen v Muzeu a galerii v Prostějově.
Cenné doklady o existenci nejstaršího pohřebiště nám přinesl archeologický průzkum prováděný v roce 1998 na Hlaváčkově náměstí a v Šerhovní ulici prostějovskou pobočkou Ústavu archeologické památkové péče Brno. Tereza Holasová informovala přítomné o nálezu třiačtyřiceti kostrových hrobů umístěných ve třech rovinách nad sebou.
Byl zde také okrsek hrobů dětí. „V hrobech se nacházely fragmenty keramiky, dále železné hřebíky a různé kovové pozůstatky oděvů, například spinky, nášivky, přezky opasků,“ podala výčet archeologických nálezů Tereza Holasová a doplnila je o informace o židovských pohřebních zvycích.
Ty byly uniformní, nebyl zde patrný sociální status. Všichni byli pohřbeni v jednoduché rakvi a rubáši.
„Typická je poloha těla na zádech s rukama nataženýma podél těla. Na očích a ústech byly položeny keramické střepy, dále zde byly visací zámky či lomové kameny u dolních končetin,“ vysvětlila přednášející.
Zamýšlela se také nad symbolikou některých předmětů.
„Například visací kovové zámky měly oddělit mrtvé od živých, pro lomové kameny vysvětlení nemáme, ale mohly třeba sloužit k vyvážení rakve,“ dodala.
Prostějovské pohřebiště patří mezi šest archeologicky zkoumaných středověkých hřbitovů v České republice ( Praha – Bartolomějská ulice, tzv. Židovská zahrada – Vladislavova ul., Plzeň – dnešní ulice Jezdecká a Pobřežní, Brno – Uhelná ul. a Slavkov u Brna).
Přednáška svým pojetím a obsahem přispěla k poznání méně známé historie našeho města.
Autorka: Hana Bartková