V minulém týdnu po dešti, mě to vytáhlo tento rok již počtvrté prozkoumat místa, kde roste Kačenka česká. Česká, (ale já su Moravák, jak poleno) , tak tuto jsem si pojmenoval na Kačenku moravskou. 

Místa jsou nad Radslavicemi v remízkách, kde rostou trnkové keře a topoly. Ta papírová krabice je ve vlastnictví houbaře z Brna, který sem na Kačenky chodí. Říká o sobě, že je mykolog. To já jsem spíše houbomil, který hnedle první Kačenky nekonzumuje.

J. Kovář

close Kačenka česká info Zdroj: J. Kovář zoom_in Kačenka česká

Pokud si nejste jisti druhem houby nebo čímkoliv jiným, houbu nekonzumujte a raději nechte v lese, či remízku!

Kačenka česká
Klobouk je zvoncovitý, vysoký 20–60 mm, až 40 mm široký. Plodný povrch klobouku (rouško) je žlutohnědý, olivově hnědý až hnědý, podélně hluboce žebrovaný. Vnitřní část klobouku je hladká a světlejší. Ke třeni klobouk přirůstá jen ve vrcholové části.

Třeň je nepravidelně válcovitý, 50–150 (200) x 10–30 mm, bělavý, později okrovějící, jemně šupinkatý, olysávající. V mládí je vatovitě vycpaný a krátký, z celé plodnice vidíme nad zemí často jen nekontrastní klobouk. V dospělosti je třeň komůrkovitý nebo dutý a jeho délka může být několikanásobkem výšky klobouku.

Dužnina voskovitě křehká, bez výrazné vůně i chuti. Výtrusný prach je žlutooranžový. 

Výskyt
V nejteplejších oblastech se objevuje už od konce února, vrchol růstu nastává obvykle na přelomu března a dubna, poměrně záhy po nástupu teplejšího jarního počasí, a nacházíme ji někdy až do května. Roste obvykle ve světlých listnatých lesích, sadech, parcích nebo i křovinách, pod jasany, osikami, ale také pod třešněmi. Upřednostňuje vápnité půdy. V některých letech roste hromadně, v jiných letech i na známých lokalitách téměř chybí.

Možná záměna
Lze ji zaměnit za příbuznou kačenku náprstkovou (Verpa conica), která je však obvykle drobnější a má hladký nebo méně žebrovaný klobouk. V případě pochybností lze oba druhy bezpečně rozlišit mikroskopicky podle velikosti a počtu výtrusů ve vřecku. 

Do jisté míry podobný může být i smrž polovolný (Morchella semilibera), ten má však klobouk zhruba do poloviny své výšky srostlý se třeněm. 

Kuchyňské využití
Kačenka česká (Verpa bohemica) je vyhledávaná jarní jedlá houba. Chutí je blízká smržům a houbaři si ji vysoce cení. U citlivých lidí však může vyvolat žaludeční potíže a v zahraniční literatuře je někdy uváděna jako jedovatá. Pokud jste se s ní na talíři dosud nesetkali, napoprvé ji ochutnávejte opatrně.

Zdroj: z webu České mykologické společnosti, dostupné zde