Začtěte se do dalších zápisků z takzvaného "Covid deníku" tentokrát od studentky Denisy Sokolové z Obchodní akademie v Prostějově. 

Když nám ve škole oznámili, že bude výuka přerušená, tak jsem měla strach. Měla jsem obavy, jak to všechno bude. Přece jen jsme ve třetím ročníku, který je podle mě důležitý k přípravě do čtvrtého.

Ty obavy ve mně stále jsou, ale snad to nějak zvládneme. Popravdě ten třeťák utekl ještě rychleji, než jsme všichni čekali. První týden byl fajn. Nemuseli jsme vstávat brzo do školy. Jenomže ten dobrý pocit brzo vymizel, všechno začalo být stereotypní a já se začala doma nudit a občas už mě i štvala celodenní společnost sourozenců. Občas nebylo velmi lehké v jejich společnosti pracovat.

Opatření se začala zpřísňovat a já nebyla vůbec šťastná, nemohla jsem se vidět s kamarády a měla obavy z toho, jak dlouho tohle všechno bude trvat. Přece jen jsme nikdo nevěděli, jaká je pravda, média všechno zveličují a nikdo nám neříká úplnou pravdu.

Když se začala už některá opatření zmírňovat, byla jsem šťastná, hlavně proto, že uvidím své přátele a budu chvilku i v jiném prostředí. Předávali jsme si s přáteli své zážitky z karantény a zjistili jsme, že všude to bylo většinou stejně.

Karanténa nebo celkově tohle období mělo své plusy a mínusy. Myslím si, že většina z nás si uvědomila důležitost svobody a vážit si toho, že jsme zdraví, máme přátelé a rodinu.

Každý jsme měli dost času sami na sebe, zamyslet se nad tím, co bychom chtěli změnit a s čím bychom chtěli začít. Hodně z nás objevilo nové zájmy a přiučili se něčemu novému. Ve všem špatném se musíme naučit hledat i to dobré. I přírodě tahle “pauza“ pomohla, snížilo se znečistění ovzduší, v Benátkách byla úplně čistá voda a mnoho dalších věcí. Myslím si, že korona nám otevřela oči v mnoha věcech.

Autorka textu: Denisa Sokolová, studentka OAPV