Sérii zápisků takzvaného "Covid" deníku nám poskytla trojice studentů - Jarda, Štěpán a Michal. Jejich reflexe tímto sedmým dílem končí. Začtěte se proto do jejich záveřečného shrnutí celé této nezvyklé situace, se kterou se museli potýkat. Ve středu 22. července se můžete těšit na další pokračování reflexí a zápisků z covid deníku tentokrát od dvojice studentek Obchodní akademie, Báry a Zuzky.

Shrnutí celé karantény

Jarda - Karanténu bych hodnotil kladně, i když ze začátku mi dělalo potíže se adaptovat, nakonec jsem si zvykl. V karanténě jsem měl dobré i špatné dny. Některé dny jsem vůbec nic nedělal, jenom jsem seděl u počítače a hrál hry. Některé dny jsem zase celý den byl na nohou a něco dělal, ať už to bylo uklízení, běhání, jízda na kole, golf, tenis, kriket, basketbal, fotbal, škola, a nebo autoškola. Takže karanténa mi prospěla a jsem rád za tuto zkušenost.

Štěpán - Karanténa mi vůbec nevadila, naopak si myslím, že jsem zažil spoustu zajímavých dobrodružství a získal cenné zkušenosti do života. Za druhé pololetí jsem se asi nenaučil tolik látky, jako bych se naučil normálně, ale na druhou stranu jsem si zkusil, jaké to je učit se z domova, kde musí být člověk více soběstačný.

Michal - Můj osobní názor na celou karanténu je velice pozitivní. I když ze začátku to byl veliký nezvyk a něco nového, co nás jen tak v životě znovu nepotká. Každý si musí sáhnout na dno. Já jsem si na něj sáhnul po prvním měsíci těchto omezení. Ale každé dno je od toho, abyste se z něj odrazili a šli dál. Tak jsem to udělal i já. Veškerá opatření a omezení jsem proměnil ve svůj prospěch, který mě posunul jenom dopředu. Udělal jsem více domácích úkolů, než za celý život, přečetl jsem více knih, než za dva roky a splnil si hodně povinností, které mě stejně v blízké době čekaly. Ve finále bych řekl jen to, že pro mě bylo velice těžké zvyknout si na tento režim a troufám si říct, že bude ještě těžší se dostat zpátky do normálního režimu. 

Autoři textů: Jarda, Štěpán a Michal, studenti OAPV