Další postřehy nám do redakce nám zaslala dvojice studentek Barbora K. a Zuzana V. z Obchodní akademie v Prostějově. 

1. a 2. týden (9. - 22. března 2020)

První týden byl volnější, protože nebylo tolik vládních opatření. První dny jsme trávily společně, dokud to šlo. Chodily jsme na brusle a navzájem se navštěvovaly. S formou výuky jsme se teprve seznamovaly a snažily se vše zvládnout. Před koncem prvního týdne od uzavření škol nastala celostátní karanténa a zůstaly jsme doma. Protože jsme se nemohly vidět, tak jsme využívaly moderní technologie a volaly si přes FaceTime.

Zuzka – Doma jsem hospodařila sama, protože oba moji rodiče chodili do práce. Čas jsem trávila doma, voláním s kamarádkami, děláním školy a pak také v práci. Po čas celé karantény jsem pracovala v mé dosavadní brigádě jako prodavačka v obchodě. Ze začátku jsem měla strach, musela jsem používat rukavice, roušku, jako každý jiný a v obchodě vše dezinfikovat. Na brigádu jsem jezdila autobusem nebo jsem chodila pěšky.

Barča – U nás jsme byli celá rodina doma. Rodiče pracovali přes homeoffice. Já a můj bratr jsme dělali pravidelně školu. Ze začátku jsme si museli na celou situaci hodně zvykat. Nechodili jsme ven, protože jsme se báli. Byl to zvláštní pocit, když jsme se podívali z okna a ulice byly prázdné. Nakupovat chodila pouze mamka, a to v nejnutnějších případech. Tak jako všichni, jsme s mamkou šily roušky.


Autorky textu: Barbora K. a Zuzana V.