První den v karanténě? Vstávala jsem brzy ráno a nemohla jsem uvěřit, že škola je zavřená. Nevěděla jsem, co mě čeká, co se vlastně děje, kdy půjdu do školy. Během týdne nám učitelé začali zadávat úkoly přes sociální sítě, a to bylo pro mě nejhorší. Začal mi v tom zmatek, někteří poslali učivo na E-maily, další na Classroom a my samotní v tom měli nepořádek.
Nudila jsem se doma, začala jsem sledovat filmy, ale po čase mi toho času bylo líto, že ho nedokážu využívat lépe, a proto jsem využila pomoci v domácnosti. Během těchto domácích prací si snad všichni uvědomili, že škola je pro nás důležitá, a že i mně dost chybí. Po týdnu jsem si zvykla na učivo přes internet, ze začátku bývaly online hodiny, na které se mi osobně vůbec nechtělo, jelikož byly ráno, což já po pár dnech už vstávala kolem desáté hodiny. Úkolů přibývalo více a více, ale mně osobně to nevadilo, času bylo dost.
Během karantény jsem se naučila péct, popravdě za tohle jsem na sebe pyšná, že něco zvládnu sama a připadala si jako druhá maminka v domácnosti, což se mi hodí do budoucího života a mohla jsem zjistit, co vše máma dělá pro nás.
Autorka textu: Stella Kordzik, studentka Obchodní akademie v Prostějově
Další pokračování deníku si přečtete v pátek 4. září.
