Sérii zápisků takzvaného "Covid" deníku nám poskytla trojice studentů - Jarda, Štěpán a Michal. Právě s jejich reflexemi se po dobu dvou týdnů budete setkávat v rubrice Čtenář reportér.

4. týden - (30. března - 5. dubna 2020)

Jarda - Úplně jsem přestal sportovat, ztratil jsem všechnu svou fyzickou kondici. Začal jsem zase celé dny hrát videohry a díval jsem se na seriály. Navíc jsem se začal nudit a byl jsem hrozně unavený ze života, protože každý den začal být stejný a nekonečný.

Štěpán - Na konci prvního měsíce jsem už se školou neměl sebemenší problém a všechny úkoly jsem hravě zvládal. Na omezení způsobené virem jsem se rychle adaptoval a neměl jsem s nimi sebemenší problém. Dny se začaly čím dál více opakovat a pomalu, ale jistě splývat dohromady, proto jsem veškerou fyzickou aktivitu pověsil na hřebík a volný čas jsem naplnil zahradničením. Nakoupil jsem si nějaké květiny a začal se o ně starat. Měl jsem dokonce svoje vlastní políčko. Velmi mě to bavilo a myslím, že jsem se v tom celkem našel.

Michal - Neskutečný zmatek v úkolech, žádný sport ani celkový pohyb, vlasy po krk a každodenní sledování novinek o tom, jestli se vrátíme do školy. Tohle byly hlavní motivy prvního měsíce mé karantény. Začal jsem více hrát na počítači, více spát, konečně jsem se rozhodnul něco dělat, i když to bylo jenom každodenní běhání a občas doma nějaká ta gymnastika. Rostly ve mně pochyby o tom, zda se vůbec ještě tento školní rok vůbec vrátíme zpátky do lavic a když už, tak jak to bude vypadat? Budeme muset nosit roušky? Budeme muset dodržovat distanční zásady v podobě dvoumetrových mezer? Co se vlastně bude dít? Naštěstí učitelé začali přecházet na stejnou platformu, tudíž v úkolech nebyl již takový zmatek. Bylo to hlavně díky zpětné vazbě, o kterou se naštěstí začali vyučující zajímat a zjistili tak, že nám nevyhovuje zadávání úkolů na několika různých místech naráz.

Autoři textů: Jarda, Štěpán a Michal, studenti OAPV