Čtveřice autorů se ujala na výzvu nakladatelství Academia nelehkého úkolu, zmapovat celou trasu z italské Aquileie, přes naše území až po Balt do polského Gdaňsku.

Seznamme se s autory téměř 600stránkové publikace - historik Pavel Bolina, geolog Václav Cílek, Jan Martínek, odborník na geografické informační systémy (GIS) a Pavel Šlézar, archeolog a památkář.

První dva ze čtveřice historik Bolina a spisovatel a geolog Cílek, jsou spoluautory obsáhlé monografie Staré cesty v krajině středních Čech (Academia 2018), jež stála u zrodu projektu, jak nám objasňují autoři již v úvodu knihy a první kapitole Staré cesty, kde shrnují stručně poznatky a termíny nezbytné pro pochopení knihy.

Body art umělci ve Slavkově tvořili přímo na lidské tělo.
Neuvěřitelná podívaná: živé sochy a tvorba na lidské tělo ve Slavkově

Třetí autor v pořadí přispěl obrovským podílem a stovky jeho detailních lidarových snímků umožnily spolehlivě rekonstruovat jednotlivé větve Jantarové stezky – za zmínku stojí i jeho výstava Jantarová stezka a katalog výstavy z roku 2019, o nějž se nejen mapová část knihy opírá.

Čtveřici autorů uzavírá Pavel Šlézar, nepostradatelný jako znalec historie regionu Moravy a Slezska.

Baltský jantar a cesty za ním

Kniha začíná takříkajíc od Adama a nejprve nás kapitola Jantar a jeho lokality seznámí detailně se vším od geologického původu jantaru, přes jeho zvláštnosti i veškeré jeho druhy a místa výskytu nejen u Baltu, ale i v Asii či dokonce u nás.

Procházku v oblacích nabízí kromě stezky i nový visutý most.
Lenoši z Vysočiny zkusili stezku pro otrlé. Ve větru se nejdelší most dost houpe

Vnímáme tak na základě nejmodernějších poznatků, proč si pověstmi a mýty opředený kámen, který jak známo i pro laiky hoří, plave a dokáže „uvěznit“ živé organismy, získal a zachoval svůj věhlas do dnešních časů.

Jantar dnes ožívá a velké pozornosti se dostává i Jantarové stezce, což, jak se dočteme, je pojem badatelů až z 19. století, označující mnohem starší starověký systém severojižních komunikací spojujících Baltské a Severní moře, naleziště jantaru, s civilizacemi a čile obchodujícím Středomořím.

Po Hedvábné stezce je Jantarová stezka zřejmě druhá v pořadí, která zažívá renesanci a po jedné z jejích tras vede i cyklotrasa Euro Velo 9, kterou si i běžný turista může projet. Složitosti a historický vývoj všech tras autoři představují v další kapitole Jantarové stezky popisem i přehlednými mapami.

Zámek a park Lešná u Valašského Meziříčí.
Tip na výlet: V Lešné u Valmezu mají druhý nejkrásnější park na severní Moravě

Naše sledovaná větev trasy přes území Moravy, patří k tzv. zaalpským trasám. Další kapitola Hlavní směry transportu severského jantaru napříč Evropou však přehledně uvádí všechny trasy přes území České republiky.

Zdůrazňuje význam větve trasy vedené přes Únětice u Prahy, zjevně přispívající ke zformování státního útvaru na území Čech stejně jako moravská větev vedla přes první centra budoucí Velkomoravské říše.

Z Apeninského poloostrova až k Baltu

Jsme zasvěceni do všeho nezbytného, pojďme vyrazit na cestu. Po úvodních kapitolách se autoři od kapitoly 6 Od Jadranu k Dunaji po kapitolu 9 Z Rychlebských hor na sever k Baltu vydávají doslova krok po kroku cestou dávných kupců a vyslanců mocných starověkých říší.

Pátrají v mapách dávných historiků a cestovatelů, jež nám objasňují a doplňují již výše zmíněným mapováním lidarovými snímky. Ty umožňují vidět krajinu protkanou starými úvozy, tedy cestami používanými pro průjezd vozů jednotlivců i celých obchodních karavan.

Na brněnském výstavišti v pavilonu C je až do konce září k vidění unikátní výstava Tutanchamon – Jeho hrobka a poklady.
Jako ve faraonské hrobce. Nádhera vystaveného pokladu v Brně ohromí

Už není třeba se dohadovat podle starých záznamů a úryvků kronik, knih a zápisů, kudy trasa přesně vedla a porovnávat s dnes leckde k nepoznání změněnou a často devastovanou krajinou.

Technologie je samozřejmě doplňující, historické zdroje a archeologické výzkumy a objevy jsou stále nezbytné pro pochopení vedení tras. Ožívají před námi centra s latinskými názvy, která i dnes míjíme na dálkových cestách v pohodlí auta či vlaku do Středomoří.

Italský Tergeste-Terst, slovinská Celeia-Celje, rakouské Aquae-Baden, Vindobona–Vídeň, ale to už se blížíme k tehdejší hranici římské říše.

Za ní jsou kapitoly nejpodrobnější, na území Moravy se opírají o bohaté lokální historické poznatky a archeologické nálezy, od Mušova, přes Brno-Líšeň a Býčí Skálu, přes nepopiratelné centrum moravské trasy, bývalé keltské oppidum Staré Hradisko.

Kniha představuje také nedávné nálezy v okolí Mohelnice u Moravičan, vyjasňující dříve neznámé vedení trasy těmito místy – ale neprozrazujme dále, nechme tyto objevy na čtenářích.

Sobotu zaměřenou na portrétní fotografii vystřídalo v neděli téma glamour a móda.
Do Starého Města za Lodí naděje aneb Jak čerpat ze zkušeností Roberta Vano

Závěr patří polské části trasy, kde mohli autoři navazovat na rozsáhlé poznatky polských vědců, kteří se tematice dlouhodobě a intenzivně věnují včetně popularizace Jantarové stezky pro veřejnost.

Zachraňme Jantarovou stezku

To nejdůležitější na konec - cesty v krajině je třeba chránit, jak zdůrazňují autoři hned v úvodu. Jen v průběhu posledních deseti let zaniklo rozsáhlou a neuváženou výstavbou či těžbou dřeva v lesích nebo scelováním lánů mnoho starých cest.

Původních a starobylých stezek a komunikací zůstává zlomek, lze je však udržovat a obnovovat, alespoň v jejich zachovalých částech a upozorňovat tak na jejich význam a důležitou funkci ve spojení se vzdálenými světy.

Vždyť Jantarová stezka byla prokazatelně spojením i mezi dávným keltským a etruským světem, mezi kulturami, z kterých se na území našem, v případě kultury keltské, a evropském dochovalo velmi málo. Kniha v závěru předkládá k posouzení ideu zřídit archeologický park Moravská jantarová stezka.

Slavnostní odemykání Baťova kanálu v roce 2022.
FOTO: Vzhůru na plavbu. Baťův kanál ve Spytihněvi byl slavnostně odemčen

Počin velmi potřebný pro ochranu zachovalých částí Jantarové stezky. Přinesl by také další turistickou pamětihodnost velké kulturní hodnoty v navrhovaných místech okolí Brna a Drahanské vrchoviny a možná i dalších.

Držme projektu palce – a můžeme-li, pomozme a podpořme jej.

Milena Městecká

#clanek|6673711#

#clanek|6651889#