Za našich mladých let jezdil do Bratislavy přímý vlak už z Nového Bohumína (jedna republika) – a pokračoval až do Maďarska. Ráda jsem proto do Blavy o volných sobotách jezdila.
Po městě jsem se pohybovala pěšky: U Michalské brány jsem častokrát potkávala slovenského herce Michala Dočolomanského, párkrát jsem měla štěstí také na černovlasou zpěvačku Noru Bláhovou, ale nejživěji mi utkvěl zážitek z přímého setkání s Jurajem Kukurou – slavný herec nás, obyčejné smrtelníky ‚převyšoval‘ na přechodu pro chodce u Prioru.
Nelze ale zapomenout ani na setkání s Františkem Dibarborou, který se v jedné z bratislavských nemocnic léčil po infarktu. Setkávání se ‚slavnými‘ jsem tehdy (dnes pro mě už nepochopitelné) jaksi intenzivně prožívala, ha,..
ADVENT A po mnoha letech, už v důchodu, jsem navštívila tamní vánoční jarmark v centru hlavního města a jen tiše záviděla…. Dlouhá úhledná řada temně červených stánků (barvy vánoční hvězdy) dělá hlavní město Slovenska v ty dny veselejší…
Marně ale mezi opravdu širokou paletou různorodého a typicky vánočního artiklu hledám u nás tak rozšířené stánky s punčem. Narazila jsem snad jen na jeden – a všem stačil. Návštěvníci tady mají totiž velký zájem o velice atraktivní a hlavně – vánoční – sortiment, spokojeně přechází od jednoho kiosku k druhému, protože sem přijeli hlavně nakupovat !! Žasnu…
PIVÁREŇ je v jedné z největších částí Blavy, v Dúbravce. Upoutala mě už venku ručně malovaným a velice vtipným vyobrazením svých štamgastů, ale nejen tam, v interiéru bylo veselé pokračování také …..
DANUBIANA Sraz na tento náročný výlet – opět šílené vedro – je před SAV (Slovenská akademie věd). Odtud pak několika autobusy až na místo… Největší Muzeum moderního umění Slovenska má tvar čočkové lodi a je v provozu od září 2000 (od Blavy jižně 15 km, okr. Senec) v obci Hamuliakovo u Čunova.
V rozlehlém muzeu byla tč. opravdu velmi ojedinělá díla 4 výtvarníků. Některá mi ale připomínají ‘vylitou barvu’ či posbírané ‚zgarby‘ ze staré šopy. Rozsáhlý objekt odděluje vodní dílo Gabčíkovo od Dunaje.
Jedná se ale také o nejjižnější pól = sbíhají se tu hranice 3 států: Slovenska, Maďarska a Rakouska. Na zpáteční cestě krátká zastávka u Divoké Vody, kde jsme svědky tvrdého tréninku vodáků.
DEVÍN je zřícenina z období gotiky, která zažila nejen Velkou Moravu, byla součástí i Uher. Hrad je po tříleté rekonstrukci (2014 – 2017). Z posledních sil šplháme až na jeho samý vrchol, je móresné dusno.
Tam na nás čeká krásné překvapení v podobě soutoku Moravy (tmavý tok zprava) a Dunaje (mohutnější světlejší vlevo). Prolínání těchto dvou vod působí velmi efektně…
Ve svahu pak stojí starokřesťanská sakrální jednoprostorová kaple ze 4. století. Půdorys připomíná antickou hrobku. A pod Devínem náhodné setkání se dvěma slovenskými turisty – seniory, oba kdysi dávno sloužili ZVS v hranických kasárnách a do Hranic se opětovně vracejí. Nakonec ještě procházka rozpálenou Bratislavou…
HRAD (Pressburg) + BAROKNÍ ZAHRADA První zmínka o výšinné akropoli se datuje od r. 907, od té doby prošel mnoha přestavbami…. Bratislavský hrad (obrácený stůl) ale ‚klame‘ – nemá 4 věže, které vidíme (jedná se o nárožní střešní nástavce a pozor – každý z nich je jiný), ale věž ze 13. století je pouze jedna = Korunní.
Hrad je od roku 1961 Národní kult. památkou SR. Nejsem tu poprvé, ale prohlídka je tentokrát zaměřena na Barokní zahradu, která byla obnovena v roce 2016 a je překrásně upravena.
Je z ní také zajímavý pohled na památník Slavín (i ta je Národní kulturní památkou Slovenska), v pozadí pak televizní věž. Vedro je ale k zalknutí, prý je nejtepleji….už fakt nevím.
MOST SNP + UFO V nohách mám už stovky mil‘ a opravdu mi zbývá už jen málo sil, most byl ale mým jediným snem a přitom jsem toho v Blavě tolik viděla!! Nechala jsem si ho – až na samý konec pobytu.
Most se v letech 1993 – 2012 jmenoval Nový most, nyní už opět Most SNP byl vyroben v n.p. VŽKG Ostrava (1967 – 1972) – kvůli němu ale padla nejen židovská synagoga …
V levém pilíři závěsného mostu = výtah (v pravém – zase schodiště). Ale na čtyřhrannou vyhlídku ve výšce 95m nutno dojít po schodech už pěšky.
Výstup za to stojí a lze si ho zakoupit např. v kombinaci s občerstvením v restaurantu UFO nebo sólo. Nahoře je pak překrásný rozhled na celé město kol kolem, umístěno je tam i ohromné srdce se zavěšenými zámky zamilovaných.
A po celém vnitřním obvodu všech 4 stěn jsou popisky, kde se co nachází. No, a restaurant UFO (průměr 32m) je opravdu repre (ceny tomu samozřejmě odpovídají).
PREZIDENTSKÝ (Grassalkovichův) PALÁC z doby rokoka (1760), za totality Ústřední dům pionýrů a mládeže Klementa Gottwalda, dnes barokní jednokřídlový palác. Uvnitř je nádherné, sochami vyzdobené schodiště, Španělský sál i sály další.
Kdysi, možná v Den otevřených dveří – jsem krátkou návštěvu uvnitř paláce absolvovala – ale – nezneužila. Prezidentské sídlo stojí na Hodžově náměstí a z něho tentokrát párkrát ‚startujeme‘.
Před palácem je od roku 1982 efektní fontána Zem – planeta míru (na nerez kouli o průměru 3m jsou vyryté letící holubice – symboly míru).
A závěrem ještě pár záběrů z procházení Bratislavou před a po výletech…. např. Prezidenstké sídlo, Národní rada SR, Slovenské národní divadlo, Katedrála sv. Martina, žlutá výšková budova v popředí je Obchodním a obytným domem podnikatele a řezníka Manderly (z let 1935 – 1936) = s výškou 45 m tehdy vůbec první výškový dům na Slovensku, či nejpopulárnější a nejfotografovanější atrakce – bronzová plastika ČUMIL, který od 26.7.1997 sleduje okolí z kanálu na rozích ulic Laurinské, Panské a Rybárské brány….
Hana Dostálová
