Těm, kteří se vrátili, měli sílu začít znovu, nově, v Prostějově i mimo Prostějov v České republice. Byl tedy pojatý jako „Cesta zpět“. Cílem bylo poukázat na význam židovské komunity v historii Prostějova, na její přínos v oblasti vzdělávání, průmyslu, kultury a v dalších oblastech.

Chayim = život

Předcházela mu 22. června 2017 akce „Cesta bez návratu“. Její součástí byla pietní vzpomínka v kostele Církve československé husitské (bývalé synagoze) a symbolická cesta v tichém průvodu na vlakové nádraží. Hlavními iniciátory akce byli Josef Dekastello a Jan Jun. 1. června 2018 se právě zde odhalovala pamětní deska obětem Šoa. To už za „režie“ spolku Hanácký Jeruzalém.

Ono „pětiletí“ si také můžou zájemci připomenout na výstavě fotografií Boba Pacholíka „Retrospektivní činnosti k uctění památky Židů v Prostějově“ v promenoáru Městského divadla v Prostějově.

Slovo Chayim znamená v hebrejštině život (též mužské jméno, ženská podoba je Chaya). Po oficiální části konané 26. května 2022 – pokládání kamenů zmizelých a vernisáži panelové výstavy Virtuální rekonstrukce prostějovského Templu proběhly desítky nejrůznějších akcí.

Přednášky

Byly jedinečné a zajímavé. Jaromír Vykoukal hovořil o československé vojenské pomoci státu Izrael v letech 1945–1948. Jan Lázna přiblížil uličky židovského ghetta, Ivan Čech zase zmizelé židovské sousedy, například rodiny Sternových, Tausových, Kaufmannových a Blumových. Boty na nábřeží Dunaje v Budapešti, rozevláté betonové moře kvádrů u braniborské brány v Berlíně , knihovna bez knih na vídeňském Judenplatz –takové a další památníky Šoa prezentoval a navštívil se svými studenty z Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově Vratislav Havlík.

Politolog Petr Sokol přednášel na téma Židovské politické strany a jejich zastupitelé v Prostějově v době první republiky. Hovořil o politickém systému a volbách za první republiky, kdy zastupiteli města byli Josef Holz, Alexander Bratter, Richard Bobasch, Robert Sonnenmark a Heřman Antscherl.

Daniel Soukup z Centra judaistických studií FF UP v Olomouci seznámil přítomné se zajímavou literární památkou – Písní o dvou svatých zlodějích z roku 1684 z Prostějova. Byli jimi Lejb Wessel a Perec ben Avraham kteří se odmítli vzdát své židovské víry za cenu zmírnění trestu a byli proto oběšeni. Byli oslaveni jako mučedníci.

Divadelní představení

Loutkové divadlo Starost se svými historickými marionetami předvedlo „košer představení“ – dramatizaci povídky Vojtěcha Rakouse Když se tloukla okna s postavami kdysi slavných figur manželů Modcheho a panovačné Rézi.

Profesor Parkhill, pan Hyman Kaplan a jeho spolužáci se svými slovními hříčkami, komolením jazyka a inteligentním humorem vyvolali salvy smíchu u diváků. Toto klasické humoristické dílo Leo Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád v převodu Antonína Přidala připravili jako scénické čtení členové Divadla hanácké obce za režie Hany Lužné.

Komentované prohlídky a další akce

Členka spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová provedla zájemce „Prostějovem židovským“ – a to trasou od knížecího domu ke Špalíčku.

V režii správce hřbitova Rudolfa Duba a hebraisty a znalce židovských hřbitovů a pohřbívání Jaroslava Achaba Haidlera proběhla komentovaná prohlídka nového židovského hřbitova v Prostějově. Byl zde podán příběh hřbitova – jeho historie, objekty, současnost, plánované rekonstrukce, brigády zvané „voskresniky“.

Chevra kadiša, tumat, tahara, symboly kohenů se vztaženými rukami a specifickým rozložením prstů, kamínky, epitafy, kryptogramy, macejvy – tyto a další pojmy zazněly na komentované prohlídce. Vzpomínka patřila také mecenáši a továrníkovi Bruno Winterovi. Hřbitov je v hebrejštině označován jako bejt-chayim – dům života. A právě tento výraz ukazuje respekt a úctu k zemřelým.

Festival Chayim toho nabídl mnohem více, například židovské písně a hudbu, tance (soubor Rut), Purimspiel předvedený studenty olomoucké judaistiky pod vedením Marie Krappmannové, literární soutěž a workshopy tance a Mural Art.

Byly to čtyři dny doslova nabité desítkami nejrůznějších akcí. Program byl zkrátka velmi bohatý a pestrý. Přiblížil židovství v nejrůznějších podobách, dobách, konotacích, kontextech a formách. Poděkování si právem zaslouží ti, na jejichž „bedrech“ stála celá akce – členové našeho spolku, zakladatel projektu Rudolf Dub a členka rady spolku Jana Gáborová. Byla to úspěšná premiéra a určitě na ni navážeme.

Hana Bartková,
členka spolku Hanácký Jeruzalém v Prostějově