Co oheň nespálil. Prostějov, Terezín, Izrael a příběh Maud Beerové

Autentický příběh Maud Beerové podala členka spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.

Prostějov, Terezín, Izrael a příběh Maud Beerové

Maud Beerová se narodila se 7. dubna 1929 v domě č. 6 na Pernštýnském náměstí v Prostějově. Pocházela z židovské česko-německé rodiny. Otec Bedřich Steckelmacher pocházel z Boskovic a v Prostějově provozoval obchod s látkami a šicími potřebami.

Matka Kateřina rozená Steinerová pocházela z Prostějova. Byli přesvědčení sionisté a připravovali se na odjezd do Palestiny. Tyto plány však zhatila válka.

Rok 2021 se pro spolek Hanácký Jeruzalém vydařil!

Maud v Prostějově navštěvovala dívčí obecnou školu v Komenského ulici. Cvičila v židovské tělovýchovné organizaci Maccabi, byla členkou sionistického hnutí mládeže a učila se hebrejsky. Vyrůstala v rodině s mladší sestrou Karmelou v Sádkách č. 4.

V červenci 1942 byla s rodiči a dalšími příbuznými deportována do Terezína. Od listopadu 1942 žila v dívčím pokoji č. 25 bloku L 410. Pracovala v zemědělství, což pro ni znamenalo vyjít ze špinavého ghetta a i možnost přinést trochu zeleniny na přilepšenou.

Přednášky, škola, psaní deníku, tanec, sport, ale i transporty, nemoci, loučení s první láskou – Hermannem Tandlerem a jeho smrt v Treblince. To všechno pro ni představoval Terezín. Válku nakonec přežila stejně jako maminka a mladší sestra Karmela. Otec a dědeček v Terezíně zemřeli. Babička byla transportována do Osvětimi.

Tělo s příběhem: Jsem Martina a mám mentální anorexii. Přišla ke mně bez pozvání

Po válce pobývala v ozdravovně zřízené Přemyslem Pitterem ve Štíříně. Potom odjela na hachšaru – přípravku na odchod do Palestiny – aliju. Po jejím absolvování začala pro toto hnutí pracovat. Vedla kroužky mládeže. Do Izraele odjela s příbuznými v zimě roku 1949.

Dostala se do kibucu Ginegar, kde poznala brněnského rodáka Šimona Beera, za něhož se v roce 1951provdala. Narodily se jim dvě dcery a syn. Řadu let žili ve vesničce Betlém Galilejský. Nyní již přes čtyřicet let bydlí v Tel Avivu.

Geneze vzniku vzpomínkové knihy

„Věnováno v upomínku mým drahým zahynulým, tatínkovi, babičce, dědečkovi, příbuzným, mým kamarádům a členům bývalé Židovské náboženské obce v Prostějově,“ toto věnování čteme v záhlaví knihy vydané v roce 2005 Muzeem Prostějovska v Prostějově v nákladu 500 kusů výtisků za spolupráce nakladatelství Albert Boskovice, Městské knihovny v Prostějově a finanční podpory Městského úřadu v Prostějově a Nadace židovské obce v Praze.

Chobotničky z Vyškova pomohou nemocným dětem v Olomouci

Knize předcházely její vzpomínky i poté i knihy a film v hebrejštině.

Později se rozhodla sepsat svoje vzpomínky česky. Právě ona „prostějovská kniha“ byla pro ni největším zadostiučiněním.

Vydání iniciovali izraelská občanka, autorka scénářů, povídek a znalkyně výtvarného umění Jelena Makarevová, prostějovská rodačka, dlouholetá pedagožka zajímající se o holocaust a židovství Eva Strnadlová, historička Marie Dokoupilová a ředitel muzea Václav Hruška.

Marie Dokoupilová a Jelena Makarovová jako redaktorky daly knize formu, obsah a konečné zpracování. Zvláště je třeba ocenit poznámky v textu obsahující odkazy na zdroje, vysvětlivky a krátké informace o vzpomínaných osobnostech a závěrečný slovníček hebrejských a odborných výrazů.

Katedrála svatého Václava je jedním z kostelů, které se mi dostaly pod kůži

Kniha je také cenným historickým pramenem. Její součástí je celá řada fotografií a osobních dokumentů.

Vydání z roku 2005 však bylo už rozebráno, proto spolek Hanácký Jeruzalém připravil v roce 2019 dotisk knihy v počtu sto kusů za finanční podpory Statutárního města Prostějova a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Protiepidemická opatření a pandemie covidu však veřejnou prezentaci knihy oddálily. Došlo k ní k právě až letos. Kniha vyšla také v audioverzi a jednu z částí zde načetla i Maud Beerová. Na prezentaci si zájemci mohli knihu zakoupit.

Spolek Hanácký Jeruzalém a pozvánka na další akce

Jana Gáborová také připomněla návštěvy Maud Beerové v Prostějově v devadesátých letech minulého století a její iniciativu na pořízení památníku označujícího starý židovský hřbitov v Prostějově (odhalen v červenci 2001) a ukládání kamenů zmizelých – stolpersteinů.

Tělo s příběhem: Jsem Terka a nemám nohu. Člověk nikdy neví, co se může stát

Pozvala také přítomné na nebližší akce pořádané spolkem. Dne 28. dubna 2022 proběhne veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa. Předchozí dva ročníky se konaly ve virtuální podobě.

Organizátoří však věří, že letošní akce už bude veřejná a proběhne na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově.
Dne 26. května 2022 bude uloženo dalších patnáct kamenů zmizelých, tentokrát za židovské děti.

Hana Bartková,
členka spolku Hanácký Jeruzalém v Prostějově

Jako zlý sen. Pusté pokoje i ordinace. Ozdravovna marně čeká na děti i personál