Poslední groš

U vyhaslého ohniště
matka s otcem sedí,
nemluví
do kolébky jen hledí

V kolébce dítě malé
však sotva se narodilo
ručky přes sebe sepjaté
ten smutný svět opustilo

Poslední groš, žena v šátku má
však na pohřeb to není,
jen zvon umíráček zní,
od soumraku do rozednění

Pak druhý den
chudý pohřeb bude,
když poslední groš dá na pohřeb
co jí potom zbude?

Bylas dobrou matkou tomu dítěti
svůj groš si nech, přidám svůj
dí farář v dojetí

Pak od soumraku do svítání,
když prší den celičký,
u hrobu synka matka s otcem stojí
jak ztracené bludičky

Autor básně: Ivo Jirotka