Také si možná vybavíte, že scéna dále pokračuje větou, kterou doktor posílá práškovací letadlo do h..zlu. Souhlasím s ním do posledního slova a tu chemii na polích a zahradách také nemusím.
Tímto příspěvkem se, milí čtenáři, vracíme na mou milovanou Moravu, do té její teplejší části. Opět vás prostřednictvím fotografií pozvu na místo, které je něčím zvláštní a jedinečné.
Přesto, že byla slavná Menzelova komedie natáčena ve Křečovicích ve středních Čechách, dovolil jsem si vypůjčit doktorův monolog, protože hezky a poeticky vystihuje celou naši zemi. A pro kraj, do něhož vás zavedu tentokrát, to platí dvojnásob.
Nejfotografovanější krajina u nás a jeden z nejfotogeničtějších regionů na světě vůbec, to je Moravské Toskánsko. Láká nejen milovníky dobrého vína, ale i spousty fotografů z celého světa.
Kraj na západ a jihozápad od Kyjova patřící geograficky do tzv. Kyjovské pahorkatiny je specifický především svým tvarem. Malebně zvlněnou krajinu doplňují remízky, osamělé stromy, pásy vinohradů, mezí a půdních teras.
A nejde jen o dílo přírody. Tady se svou činností podílel i člověk. K původní terénním vlnám se díky důlní propadům přidávaly vlny další a strmost některých strání je tak až ohromující.
Pěstované plodiny, půda na polích, sluneční paprsky nebo i sněhová pokrývka rozehrávají v krajině koncert barev, světel a stínů v každém ročním období.
Podobnou krajinu lze v Evropě nalézt právě v italském Toskánsku. To naše moravské jsem dříve znal spíše z fotografií. Až vidina několika souvislých volných dnů o letošních Velikonocích mě ponoukla prozkoumat jej trochu blíže.
Nejsem žádný profesionální fotograf a k vybavení kolegů, pokud je tak mohu nazývat, kteří měli na Velký pátek a Bílou sobotu stejný nápad, mám na míle daleko. Řekněme, že to byla mezi mnou a tímto krajem taková oťukávačka.
Nastudoval jsem všechny zdejší fotografické top lokality a v plánu měl nafotit co nejvíc.
Věděl jsem, ze kterých míst fotit, že nejlepší čas je po východu slunce nebo před jeho západem, kdy se tvoří malebné stíny a barevné tóny světla jsou teplejší. Taky vím z vlastní zkušenosti, že hezký snímek je často dílem náhody a okamžiku a pěkné záběry se musí i „vychodit.“
Všechny známé zdejší lokality, jako jsou např. Kaplička svaté Barborky, Strážovické mirabelky, Šardické biopásy, Karlínské kaštany, Šardický remízek nebo Karlínské vlnky jsou ale jen třešničkou na dortu.
Celá krajina Moravského Toskánska je rájem fotografů, pěších i cykloturistů, milovníků vína i místního folkloru. Skutečně každý zde může objevit nové pohledy, vůně, chutě a zážitky.
Zdejší region si získal i mě a vůbec nevadí, že se mi hned napoprvé nepodařilo vše podle plánu.
Rád se budu do zdejšího kraje vracet a hledat další hezké záběry, třeba i jiné, než ty z propagačních materiálů informačních center, titulních listů časopisů nebo webových stránek turistických portálů.
Moravské Toskánsko má opravdu co nabídnout.
Karel Machyl