Zajímavou akcí byla beseda s pamětníky listopadových událostí roku 1989 uspořádaná 11. listopadu 2019 ve spolupráci s Městskou knihovnou v Prostějově. Besedovali na ní zakládající členové Občanského fóra – první polistopadový starosta Prostějova Ing. Miroslav Zikmund, vysokoškolský pedagog a fytopatolog na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci profesor Aleš Lebeda a první polistopadový starosta Bedihoště Josef Jeníček. Panelovou diskusi moderovala členka spolku Proti zapomnění Maria Řičánková.

Účastníci vzpomínali na okolnosti, které je do řad Občanského fóra přivedly. Miroslav Zikmund se zabýval založením Občanského fóra v prostějovské nemocnici, Aleš Lebeda zase ve Šlechtitelské stanici ve Smržicích. Josef Jeníček vzpomínal na návrat z Říma ze slavnosti svatořečení Anežky České a několikahodinové zadržení na československých hranicích. Kulaté stoly s představiteli Národní fronty, generální stávka 27. listopadu 1989, kooptace do orgánů města a okresu – také tyto události byly námětem besedy.

K dispozici byla brožura Aleše Lebedy Vzpomínky a úvahy o sametové revoluci v roce 1989 v Prostějově a ve Smržicích z roku 2015. Aleš Lebeda byl také koordinátorem publikace Prostějovská „sametová revoluce“ historika Pavla Marka vydané Muzeem Prostějovska v Prostějově v roce 2009. Účastníci besedy zhlédli dokumentární film Jiřího Dittmanna Sametové dny Prostějova natočený v roce 2009 a vydaný na DVD v roce 2012. Pohled signatáře Charty 77 a člena Koordinačního centra Občanského fóra přidal Arnošt Kohut.

Vyvrcholením cyklu byl Sametový večer konaný v neděli 17. listopadu 2019 v přednáškovém sále Národního domu. Akci moderovanou Irenou Markovou ze spolku Proti zapomnění zahájila autorská čtení Sametových příběhů. Jednalo se o soutěž určenou žákům a studentům základních a středních škol. Jejich úkolem bylo vyzpovídat svoje rodiče, prarodiče či jiné příbuzné na téma sametová revoluce 1989 a tyto výstupy zpracovat do literární podoby.

Mnozí volili vyprávění, autentické vzpomínky či rozhovor. Sešla se zde desítka zajímavých prací. K nejlepším patřily příběhy Gabriely Kotové, Lenky Mácové a Gabriely Pěkné. Tyto soutěžící si odnesly věcné ceny, na které přispěli četní sponzoři a především prostějovský Rotary club.

Součástí večera byl kulturní program. Vystoupily v něm členky ženského pěveckého sboru Nota Bene pod vedením sbormistryně Anny Králové. Jejich písně hojně čerpající z repertoáru Hradišťanu měly velký ohlas. LAM trio z Frenštátu pod Radhoštěm (ve složení Ladislav Kokesch – housle, Aleš Nitra – kytara a Milan Holub – kontrabas) naladilo přítomné na jazz a swing třicátých a čtyřicátých let 20. století. Zazněly zde skutečné evergreeny i skladby ve vlastních úpravách. Pevné texty, hra se slovy i vtip charakterizovaly výstupy vicemistra České republiky ve slam poetry a vítěze grandslamu Kladivo huby a exhibice v Rock Café Jiřího Juráně z Olomouce.

Rozum, pokora a odpovědnost musí zvítězit nad krátkozrakostí, pýchou a svévolí. Tato slova Václava Havla uvedená v záhlaví pódia dominovala celé akci a byla i jejím smyslem

Hana Bartková