Kliknutím zvětšíteZačalo pršet jako z konve a účastníci sportovní střelby před vodní nadílkou utíkají a schovávají se do útrob budovy kojetínské střelnice, která je postavena v aktivní záplavové zóně řeky Moravy. Do pozdních nočních hodin déšť neustává, ba naopak. A tak za doprovodu vydatného deště se přítomní raději rozjíždějí do svých domovů.
Druhý den na to, vyrážím s kamarádem brzy ráno se podívat na říčku Moštěnku. Oba spatřujeme jak voda v ní již vystoupila nad spodní břehy a jak se na její hladině převalují splaveniny všelijakého odpadu: dřevo, seno a petky
Odcházíme domů s pocitem, že to snad bude dobré. Ale přesto mi má profesní deformace nedá a zjišťuji pomocí telefonu, co a jak se děje ve výše položených oblastech Moštěnky. Někde se dovolám, někde ne.
Odjíždíme na Hranicko
A za chvíli mi zvoní telefon, v jehož sluchátku se ozývá hlas mého nadřízeného. Oznamuje mi, že bude potřeba navštívit oblast Hranicka, kde o sobě dává vědět Opatovický potok. Odjíždíme s kolegou do oblasti, kde to tak nějak vše začíná.
Při cestě si tak nějak vnitřně promítám oblast kam míříme a na dotaz kolegy, co je a kdy nastává povodeň, mu cituji její zákonnou podobu „…..povodní se rozumí přechodně výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavování území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy , zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů, nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle“.
25 let od ničivých povodníToť konec citace. Kolega jen s úsměvem dodává, že nás v tom letním čase, vyjma tání a chodů ledů, může vlastně potkat jen to ostatní. Na místě samém zjišťujeme, že se jedná o lokální povodeň a po přijmutí nezbytných opatření je dále doporučeno místní povodňové komisi bedlivě sledovat situaci.
Ale přichází chmurné prognózy od odborných institucí a také zprávy o enormním množství spadnuvších srážek vody v oblasti Beskyd a Jeseníků. A v noci z neděle na pondělí se začínají prognózy beze zbytku naplňovat.
Mohutná povodňová vlna se blíží k Přerovu
V pondělí hned po ránu dochází k nekontrolovatelnému vybřežení vody z řeky Bečvy v oblasti vzdutí hranického jezu, kde mimo jiné dochází k protrhávání a výmolům na nedávno nově zbudovaných březích.
Mohutná povodňová vlna jdoucí přes osadu Rybáře, Lipník nad Bečvou a Osek nad Bečvou míří k městu Přerov, aby se o několik kilometrů pod ním spojila s vodou řeky Moravy, která také o sobě dává více a více vědět.
Voda v řece Bečvě má před tímto spojením „jen“ pár překážek, které ji však k pozdějšímu zděšení nás všech, navedou na nic netušící obec Troubky.
V pondělí, kdy kolem páté hodiny odpolední vybřežená voda v Přerově na Komenského třídě dosahuje výše sto šedesáti centimetrů, si každý z přítomných klade jen jednu otázku: „Jak to všechno dopadne? “
Troubky zažijí noc plnou hrůzy
A v nočních hodinách si to povodňová vlna míří přes čistírnu odpadních vod v Henčlově přímo na malebnou obec Troubky……a pro zdejší obyvatele nastává noc nepopsatelné hrůzy.
Když v úterý ráno přelétáme nad obcí, kterou osobně dobře znám, tak se mi nechce věřit vlastním očím…. V horku běhá mráz po zádech…. vidím novodobou apokalypsu.
Většina domů je zbořena nebo vážně narušena a na zbylých ještě stojících nemovitostech resp. na jejich střechách se nachází lidé mávající o pomoc.
A pak pohledy a výrazy ve tvářích postižených hovoří za vše – „co se to vlastně stalo, co bude dál, proč……“.
Pomoc přichází ze všech stran: z domova i ciziny. Jen těm devíti, kteří v té noční hrůze zůstali, již nepomůže nikdo.
Přichází plán pomoci a obnovy postižených oblastí a k nezbytnému zajištění majetku i pomoc armády. V Přerově dochází k rabování.
Řeka Bečva dává ještě na svatou Annu, ale ne již takovou silou o sobě opět vědět, jako kdyby upozorňovala, že tu je a že tu bude.
Během těch dvaceti dnů si člověk uvědomoval svou nemohoucnost proti vyšší moci a také si uvědomoval, že to co se zde vlastně stalo, se děje každý den v této či v jiné podobě kdekoliv na světě.
Příroda a my
A tak si jen po letech to vše vybavuji a připomínám, tak jako když místo dešťů přichází dubnové tání roku 2006, jehož následkem dochází k zaplavení přes nejprve nepatrnou průrvu jezero troubecké a kde se tímto z jezera přirozeně vytvořil k záchraně níže poležených aglomerací poldr.
I když začátek této povodně je z vyšší moci, tak na jejím konci se velmi negativně podílí lidský faktor. Ale to je z jiného soudku.
A tak po tom všem a po přečtení svých chronologicky vedených poznámkách o povodni století, která mi vzala i můj rodný dům, se mi k tomu všemu na závěr vybavují slova známého lezce, cestovatele, spisovatele a horského sedláka z Tyrol R.Messnera: „Hospodářství volného trhu musí nutně skončit katastrofou, pokud do výpočtů hrubého národního důchodu nezaneseme také přírodu. Dokud je skupina malá tak platí, že její celková energie bývá větší než souhrn energií všech jednotlivců. Přeneseno na celé lidstvo to však platí nejvýše ve vztahu k jeho ničivému potenciálu.“
A právě zde je třeba hory přenášet.
Stanislav Horák
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
