Jsem hrdý na to, že jsem zdravotník, hodnotí dřinu ve skafandru zdravotní bratr

S příchodem podzimu se vrátila i koronavirová ofenziva. A v mnohem větší síle, zdravotníky dostala na "doraz" fyzických a psychických sil.

„Po letním útlumu, kdy jsme si užívali léta, to opět přišlo. Na internu přicházeli první pacienti s covidem. Někteří s příznaky, jiní zcela Zdroj: Deníkbezpříznakoví. Během října už jich bylo tolik, že se z nás stalo covidové oddělení,“ vzpomněl začátek druhé vlny epidemie .

Lůžka na oddělení se plnila rychle a pacienty s covidem už nebylo kam ukládat. Tři týdny na přelomu října a listopadu byly kritické. Personál musel extrémní nápor zpočátku zvládat bez pomoci mediků a studentů ze středních a vyšších zdravotnických škol. Tyto dny byly na oddělení vyčerpávající.

Zimní dovolená v čase korony: jak trpí cestovky, co lidem v kraji nabízejí

Ani nestihl rozloučit

„V overalu ze mě tekly čůrky potu. Bylo to hodně náročné fyzicky i psychicky,“ ohlédl se mladý muž za dramatickým vrcholem druhé vlny. Za těch pár dnů i zhubl. „Nevážím se, ale je to tak. Vidím to na břiše,“ odlehčoval vážné téma.

Hůře než jedenáctihodinový zápřah v ochranném skafandru však prožíval chvíle, kdy začaly narůstat počty úmrtí. Během týdne se loučil i s několika pacienty.

„Velice rychle se zhoršovali. I když subjektivně třeba hlásili, že se jim dýchá lépe, hladina kyslíku v krvi říkala něco úplně jiného. Šlo to dolů,“ povzdechl si Lukáš Venc

Nezapomene, jak jeden šedesátník neustále poslouchal rádio, kde vyhledával aktuální zprávy o epidemii.

„Měl hrozný strach. Přišel mi objektivně dobrý, že není důvod, aby to nezvládl. Zemřel. Ani se nestihl rozloučit s rodinou,“ kroutil hlavou zdravotní „bratr“.

Kyrgyzstán jsem vyměnil za Krumlov, říká ostřílený cestovatel Pavel Kadlíček

Zemřeli i padesátníci v plné síle

To nejhorší pro něj ale teprve přišlo. To, když viděl, že koronavir dokáže zabít padesátníky v plné síle.

„Byli to třeba známí mých známých. Sportovali. Skončili na umělé plicní restauraci a umělém krevním oběhu. Někteří zemřeli,“ vzpomínal na nejkrušnější dny muž, jenž Covid-19 nikdy nebral na lehkou váhu.

„Plíce některých pacientů, kteří odcházeli z nemocnice, vypadaly na transplantaci. Strašný prevít ten nový koronavir,“ dodal s respektem.

Za nákazu covidem v práci náleží odškodnění. Komu?

Přes obrovský nápor však Lukáš Venc ani na okamžik nezapochyboval, že je na správném místě.

„Na interně to máme intenzivní i mimo epidemii covidu. Je to náročný obor, kde se se smrtí setkáváme téměř denně, ale neměnil bych. Jsem spokojený a hrdý na to, že tady teď můžu být. Hrdý na české zdravotníky, jak epidemii zvládají,“ prohlásil muž, jenž na sebe prozradil, že na zdravku šel vlastně hlavně kvůli kamarádovi a holkám.