Při první cestě do Izraele před osmi lety jsem od zkušenějších ve facebookové skupině Izrael aneb Cestujeme bez cestovky dostala lakonickou radu: „Nebála ses do Paříže? Do Los Angeles? Neboj se ani do Izraele.“ A dnes už ve skupině podobně radím i já. Letos jsem se sem vypravila už potřetí – tentokrát s mámou. Hned při první procházce nočním Tel Avivem sama uznala, že má mnohem lepší pocit než při večerních toulkách po Berlíně nebo Paříži. Tak to bychom měli…

Pohovor do ráje

Cesta do Izraele bývá často opředena fantaskními historkami o pohovorech s bezpečnostními agenty letecké společnosti: „Oni se mě ptali, jestli jsem si kufr balil sám. Jaké povolání má můj spolucestující a kde už jsme spolu byli! Hrabali se mi v kufru!“ Ano, to všechno je běžná praxe. Uklidnit nás může, že se nezeptají na nic, na co bychom neznali odpověď, a dělají to i pro naše dobro.

Jerome je cílem turistů.
Jarome. Město padouchů a zlata trápí nevyřešená vražda

Pokud vyrazíte s neizraelskou společností, pohovor vás čeká až po přistání. V našem případě to byly české Smartwings a pohovor s celníkem čítal tři jednoduché otázky – po kolikáté sem jedeme, v jakém jsme příbuzenském vztahu a jaký je účel naší cesty. Nic, co by trošku dříve narození nezažili na každé druhé hranici. Po (tehdy ještě nutném) příjezdovém testování na covid dorážíme do Tel Avivu, kterému místní přezdívají Non Stop City. V devět večer, kdy tu zábava teprve začíná.

Tel Aviv: Město, kde se tančí

V Izraeli se říká, že v Jeruzalémě se modlí, v Haifě pracuje a Tel Avivu tančí. Z pohledu turisty, který nezavítá do business čtvrtí, to vypadá, že v „Non Stop City“ nechodí do práce nikdo. Všichni buď sportují na pláži, nebo si večer užívají v některém z barů. Běžnou praxí jsou domácí party a grilovačky na četných terasách či v parcích. Ze střešní terasy hotelu nedaleko proslulé Sheinkin Street dokonce vidíme, jak si lidé navzájem přiťukávají a dávají ochutnat z balkonu na balkon. Pokud je navíc víkend nebo státní svátek, noční klid jde opravdu stranou.

Celou přímořskou stranu Tel Avivu lemují pláže z jemným, světle žlutým pískem. Každá má své jméno a také zázemí s barem, občerstvením a převlékárnami. Úroveň pláží je minimálně srovnatelná s těmi v Kalifornii. Nikde nechybí dostatek dřevěných pergol proti slunci, takže půjčovat si tady lehátko a slunečník by byl hřích. Tuto částku raději obětujte za osvěžující drink. Nebo si nápoj kupte v obchodě, kde vyjde výrazně levněji. Odolejte lákání plných regálů místními zbožňovaného českého piva a vyzkoušejte třeba místní Goldstar nebo Bira Maccabi.

Jeruzalém: Město víry, historie a vyhlídek

Z města, kam si můžete bez obav zajet i na klasickou „koupací“ dovolenou, se přesouváme rychlovlakem do Jeruzaléma. „Město, které se modlí“ zapůsobí svou atmosférou i na bezvěrce či náboženského pragmatika. Když si sáhnete na zeď, na kterou si mohl sáhnout i král Šalamoun a navštívíte místo na hoře Sion, kde je (patrně) pohřben jeho otec David, cítíte spojení s historií. Člověk by tu mohl strávit celé dny, ale my máme jen jeden. K nasátí atmosféry to ale stačí. Pokud nemáte moc času, zajděte určitě do Chrámu Božího hrobu a na přilehlý trh Muristan, zaplaťte si vstup na městské hradby, odkud uvidíte celé město shora, prochoďte kryté uličky starého města se stovkami obchodů s orientálním zbožím a osvěžte se ledovou kávou na náměstí u synagogy Churva.

SYNAGOGA CHURVA Obklopují ji starořímské památky i náměstí s jeruzalémskou židovskou čtvrtíSYNAGOGA CHURVA Obklopují ji starořímské památky i náměstí s jeruzalémskou židovskou čtvrtíZdroj: se svolením Karolíny Hornové

Za návštěvu stojí i zmíněná hora Sion s Davidovým hrobem a katolickým hřbitovem, kde najdete hrobku Oskara Schindlera (otevřeno do 16.00 kromě neděle). Zajímavá je i „konzumní“ část Jeruzaléma – nákupní ulice Mamilla a čtvrť s trhem Machaneh Jehuda, kde přes den nakoupíte místní lahůdky a večer to tu pořádně žije.

A na odjezd ještě jedem malý tip pro motoristy: Pokud pojedete z Jeruzaléma k Mrtvému moři, zastavte se cestou na Olivové hoře – konkrétně na vyhlídce pod hotelem Seven Arches, kde se dá zaparkovat (podle všeho zdarma). Je odsud božský výhled na celé město a působivý židovský hřbitov – pokud si ho chcete projít, pamatujte, že zavírá v 17.00 a zavřen je i v pátek a sobotu.

Judea a Negev: Extrémní krajinou

K Mrtvému moři je to z Jeruzaléma hodinu a půl a z Tel Avivu něco přes dvě hodiny autem. Zatímco do Jeruzaléma se vyplatí jet rychlovlakem, k Mrtvému moři doporučuji auto. Pokud sem jedete jen na den, budete pány svého času a můžete se koupat až do noci. Nejlepší koupání je v letovisku Ein Bokek.

Kolik co stojí?
Ceny v Izraeli nejsou z nejnižších. Za dobrou cenu tady ale seženete hummus, olivy, granátová jablka, jaffské pomeranče, čerstvý bílý sýr i víno. Pokud nemáte snídani v hotelu, zajděte si na ni do kavárny – za „pražské“ ceny pořídíte plný stůl jídla – vajíčka, bílý sýr, pečivo, míchaný salát, fresh džus a další.

Orientační ceny dalších produktů:
• Drink na pláži: 250–300 korun, pivo cca 150–200 korun
• Pivo v obchodě: 70–90 korun
• Láhev vína v obchodě: od 150 korun
• Snídaně v kavárně: 170–300 korun
• Večeře v restauraci: od 250, ale spíše kolem 350 korun a více'
• Litr benzinu: 48 korun
• V obchodech využijte častou slevu (např. 3+1 láhev vína nebo plechovku piva zdarma nabízí téměř každá samoobsluha nebo večerka.)

V severní části už je kvůli ustupující hladině přístup k vodě nemožný či nebezpečný – za návštěvu tady ale stojí oáza Ein Gedi a stejnojmenný kibuc s úžasnou botanickou zahradou.

V Ein Bokek můžete zaparkovat přímo u veřejné pláže za 6 šekelů (cca 40 korun) na hodinu. My jsme zůstaly dvě noci v hotelu a od Mrtvého moře pokračovaly zpět do Tel Avivu oklikou přes Negevskou poušť a kráter Ramon.

Kráter nevznikl dopadem meteoru, ale erozí a zhroucením náhorní plošiny během ustupování původního oceánu. Tento typ kráteru se nazývá machteš (hebrejsky „kráter“ nebo doslova „hmoždíř“) a najdeme ho pouze v Izraeli. Impozantní krajinný útvar připomíná americký Grand Canyon. Vede tudy řada turistických stezek, dá se tu přespat v jurtě uprostřed kráteru i v luxusním hotelu se soukromými bazénky a výhledem nejen na kráter, ale i místní zvířecí ikony – kozorožce núbijské.

V „náhorním“ městečku Micpe Ramon na okraji kráteru najdeme návštěvnické centrum, odkud vyjíždějí i džípy s průvodcem. Projížďka stojí za to, ale je nutné ji zamluvit dopředu. Dobrou zkušenost mám se společností NegevJeep, jejíž průvodce byl zoolog a věděl o lokalitě opravdu hodně.

Zpátky do víru velkoměsta

Z Negevské pouště se jedeme „ochladit“ zpět do Tel Avivu – tentokrát do jeho staré části, města Jaffa, které nezapře orientálního a zároveň ani koloniálního ducha – stinné kamenné uličky, všudypřítomné znaky předválečné britské mandátní správy, arabské balkonky a minarety, bleší trh i „hipsterské“ podniky a obchody kolem ulice Rabi Pinchas, které žijí ve dne v noci. A také přístav se spoustou restaurací v původních skladových budovách. Jednou z nejlepších je The Old Man and the Sea.

Neapol.
Dvanáct starobylých italských měst, která rozhodně stojí za návštěvu

V den odjezdu odsud vyrážíme na dlouhou procházku po pláži, mezi tisíce dalších lidí. Izrael si připomíná Jom ha-Acmaut, den nezávislosti, což je v zemi s nelehkou historií opravdový svátek. Přehlídka toho nejlepšího z izraelského letectva přímo nad bílým pískem a vlnami Středozemního moře a jásající davy – to je další z typických tváří Izraele a pro turistu rozloučení s touto zemí ve velkém stylu.

Mohlo by se hodit:

TAXI JE DRAŽŠÍ NEŽ U NÁS, ale často jde o nejpohodlnější a nejrychlejší možnost dopravy. Ideální je stáhnout si aplikaci Gett a taxi objednávat i platit přes ni s pevně danými sazbami. Z letiště do centra Tel Avivu by mělo taxi stát 100–190 šekelů (700 až 1300 korun), očekávejte ale spíše částku, blížící se horní hranici. Při nástupu řidiče poproste, ať nezapomene zapnout taxametr (ať pak neplatíte 250 jako my).

HOTOVOST NEŘEŠTE: Všude v Izraeli lze platit kartou – jedině v taxíku může být problém. Izraelské šekely vám nejspíš v české směnárně nevymění, ale v Izraeli berou bez problému i dolary. Pár si jich pro klid na cestu rozměňte, pak už můžete pohodlně platit i vybírat kartou. Izrael je sice Blízký východ, ale také národ „online“ lidí. Platební karta a absence hotovosti v peněžence je zde normou.

AUTEM PO IZRAELI: Základem je mít ostré lokty a nebát se troubit – když přejíždíte mezi pruhy, když vyjíždíte z parkovacího místa, když chcete zazipovat do kolony. Ostatní řidiči vás vidí, nebojte – to se jenom všichni cpou dopředu, jak je tu zvykem. Cpěte se taky, koukejte kolem sebe a občas zatrubte, funguje to. Mimo město už je jízda stejná jako u nás.

PARKOVÁNÍ: Ve městě je ideální využít parkovací dům, v národních parcích si ověřte, zda je parkoviště zdarma, nebo ne (ať pak nemusíte svádět boj s pokutovým bločkem, psaným pouze v hebrejštině). Nezapomeňte si rozměnit dostatek drobných – jinak vás čeká bezcílné hledání bankomatu nebo zdlouhavý boj s místní parkovací aplikací Pango.

TELEFON A DATA: I díky výše zmíněným aplikacím je ideální pořídit si místní SIM kartu, třeba na stránce simtoisrael. com. Můžete si ji z předstihem objednat až domů nebo vyzvednout v Tel Avivu na letišti či jinde, nebo nechat zaslat do vašeho hotelu. 10 dnů se 100 GB dat vyšlo na příjemných 29 dolarů.

HROMADNÁ DOPRAVA ve městě i mimo ně (i vlak do Jeruzaléma) se platí přes předplacenou kartu Rav-Kav (koupíte na letišti, v trafice i na nádraží). Podobně funguje i aplikace Moovit, s níž budete mít lepší přehled o platbách než s Rav-Kav (s ní si musíte pamatovat, kolik jste projezdili a kolik šekelů vám ještě zbývá). Přes Moovit lze nakoupit jízdenky pro více pasažérů.