Ne že se zastaví, někteří sem dokonce přijíždějí záměrně. Z novin vědí, že stavba repliky kostela pokračuje a chtějí to vidět na vlastní oči.

Například Walicovi se sem vypravili z nedalekého Třince. Pečlivě si prohlížejí nákresy a informace ke stavbě umístěné na plotě. „Zajímavé,“ říká při pohledu na nákresy stavby Zdeněk Walica.

Jeho žena si čte o historii kostela Božího Těla, který tu stával už po druhé poloviny 16. století. Občas si protře slzavé oči a zavzpomínala. „Je to hrozné, co se stalo. Ale jsem ráda, že tu bude stát nový kostel, protože jsem sem na mše chodívala a těším se, že budu zase,“ uvádí šestasedmdesátiletá žena.

Už nikdy nebude stejný 

Jan Gryga je zdejší rodák, usedlík a zdůrazňuje, že evangelík. „Já chodím do našeho zděného kostela, ale tady ten mám taky v srdci, byť byl a bude katolický. Od dětství jsem tady chodíval na poutě a později i na společenské akce,“ řekl. Když jde kolem, zastaví se a sleduje, jak obnova probíhá.

„Sledujeme, jak roste. Ale už nikdy to nebude ten, co býval. Vevnitř historické malby a to ostatní, původní,“ míní i Alois Kos z nedalekých Oldřichovic. Kostel v Gutech navštěvuje od dětství a na hřbitůvku tu má pochovány příbuzné.

Minulý týden proběhl na stavbě kontrolní den. Papšíkovi tesaři, deset chlapů a dva brigádníci, dělají v Gutech od počátku prázdnin. „Teď o tom mluvíme, jako by to byla hračka. Ale jsme zničení, jak psi…“ poznamenává šéf tesařské firmy z Hošťálkové Antoním Papšík mladší, který na středečním kontrolním dni stavby pečlivě obcházel okolo.

Vysvěcení repliky předpokládá v květnu příští rok a čeká také účast biskupa.