Ročně se tam na lodičkách sveze kolem dvou set tisíc turistů. V úterý uplyne přesně sto let od první plavby. Tehdy však ještě vedla jen na zlomku současné trasy, která dostala finální podobu v roce 1933.

„Punkevní jeskyně v Moravském krasu jsme navštívili několikrát s vnoučaty. Byli jsme tam v posledních deseti letech se všemi, jak postupně odrůstali. Plavba na lodičkách po říčce Punkvě je krásné pohádkové dobrodružství. Při každé návštěvě jsme se dozvěděli něco nového,“ uvedl Libor Procházka z Klobouček na Vyškovsku.

Ilustrační foto
"Termály" pod Kosířem. Chystaná koupaliště má zaplnit voda ohřívaná z bioplynu

Punkevní jeskyně objevila v roce 1909 pracovní skupina známého badatele Karla Absolona. Jako první byla o rok později zpřístupněna první část suché větve takzvaný Přední dóm. V následujících letech Absolonovi pracovníci odhalovali další prostory, které se postupně upravovaly a otevíraly veřejnosti.

Absolon věděl, že musí existovat i vodní cesta ze dna Macochy do Pustého žlebu po proudu ponorné řeky Punkvy. „V roce 1920 jeho tým objevil první části vodní plavby proti proudu Punkvy z vývěru v Pustém žlebu sestřelením stropu Wanklova sifonu. Kromě zatopených prostor s jezery narazili také na soustavu vybíhajících suchých chodeb s Masarykovým dómem. Absolon začal ihned pracovat na zpřístupnění i těchto částí,“ řekl Deníku pracovník Správy jeskyní Moravského krasu Petr Zajíček.

První prohlídka 

První prohlídka Punkevních jeskyní spojená s vodní plavbou se podle dobových záznamů uskutečnila 30. března 1921. V provozu byly tehdy čtyři lodě se šestnácti místy.

„Turisté nastoupili na přístavišti u vývěru Punkvy, kde se dnes vystupuje. Projeli část plavby a prohlédli si suchou nohou Masarykův dóm. Po vodě to bylo asi sto padesát metrů,“ upřesnil Zajíček.

Další části zatopeného podzemí ve směru k propasti Macocha objevil Absolonův tým v letech 1921 až 1933.

Obří rekonstrukce D46 v Prostějově je v plném proudu
Práce na hanácké dálnici uzavřou ve čtvrtek celý pás, o víkendu zboří most

K definitivnímu propojení došlo 5. února 1933 vyčerpáním Zlého sifonu.

„Poté byl strop sifonu v plavební hladině normálního vodní stavu sestřelen. Od 1. července 1933 začal fungovat klasická prohlídka Punkevních jeskyní s celou vodní plavbou tak jak ji známé dnes. Tedy suchou nohou na dno Macochy a odtud na lodičkách se zastávkou v Masarykově dómu,“ dodal Zajíček, kterému s kolegy v těchto dnech vychází kniha Karel Absolon – objevitel, manažer, vědec.

Podle vedoucího provozu Punkevních jeskyní Hynka Pavelky zůstala celková trasa desítky let bez zásadních změn. Menší kosmetické úpravy přišly na řadu v roce 1982, kdy do podzemí dorazily nové lodě z Komárna, které byly rozměrnější. Plavbu mohou v podzemí zkrátit nebo zrušit úplně povodně nebo naopak dlouhotrvající sucho. To už se v minulosti několikrát stalo.

Uzavřeno kvůli koronaviru 

Nyní jsou Punkevní jeskyně uzavřené kvůli epidemii koranaviru. „Na trase plavby se muselo provést několik menších odstřelů. V devadesátých letech pak došlo na kompletní rekonstrukci elektrických rozvodů. Před několika lety upravila provoz plavby nová vyhlášky. Převozníci musejí mít nově kapitánské zkoušky,“ vysvětlil Pavelka.

Starostou v Ochozi je ing. Martin Bílý
Dětí je v Ochozi pořád dost, obec díky nim žije, říká starosta Martin Bílý

Před časem také jeskyňáři postupně obměnili lodní flotilu. Původně vozily turisty v podzemí dřevěné pramice, které později vystřídali hliníkové a železné lodě. Nyní Punkvu brázdí desítka člunů. Každý z nich uveze osmnáct lidí a má dva elektromotory na lithiové baterie.

První z nich jeskyňáři pojmenovali po po významném krasovém badateli Jindřichu Wankelovi. V podzemí také tradičně zahajují sezonu zimního plavání otužilci, kteří plavou z jeskyní říčkou Punkvou do přístaviště.