S propadlou střechou, zarostlé divoce rostoucími cypřiši. Ostuda věčného města. Navíc v porovnání s dalšími ikonickými antickými památkami. Takové bylo Augustovo mauzoleum dlouhé roky. Nechtěný sourozenec pečlivě udržovaného Kolosea nebo Fora Romanum, uvedla ve své reportáži CNN. Za posledních 80 let bylo otevřeno pro veřejnost jen dvakrát. Jednou to bylo na přelomu tisíciletí.

Od roku 2007 zde probíhal archeologický průzkum. Celé město doufalo, že se otevře alespoň v roce 2014, u příležitosti 2000 let od Augustova úmrtí, ale nakonec s ohledem na bezpečnost a probíhající záchranné práce bylo otevřeno na jediný den. „Rekonstrukce je konečně hotova,“ oznámila nyní římská radnice a přidala i datum slavnostního otevření – letošní 1. březen, když to římští bohové a covid umožní.

Rozsáhlá a fundamentální oprava významného architektonického skvostu vyšla na 16 milionů eur (půl miliardy korun), 10 milionů zaplatili italští daňoví poplatníci, zbytek šel z nadace Telecom Italia. Zrekonstruováno muselo být skoro vše, včetně točitého schodiště na střechu hrobky či pohřebního prostoru. Upraven byl okolní terén mauzolea a ještě během tohoto roku bude dokončeno oživení vedlejšího náměstí Piazza Augusto Imperatore. Doposud totiž mauzoleum sloužilo spíše jako kruhový objezd, kolem kterého všude parkovali Římané.

V této části starého Říma se vůbec v posledních letech intenzivně opravuje. Radikální faceliftem prošel i nedaleký slavnostní oltář Ara Pacis s komplikovanými sochami císařské rodiny, který byl postaven na oslavu Augustova návratu z veleúspěšného tažení do Galie a Iberie (dnešní Francie a Španělsko) v roce 13 před Kristem. V roce 2006 byl starý pavilon, ve kterém oltář stál, nahrazen ocelovoskleněnou konstrukcí od architekta Richarda Meiera, jež je sama o sobě uměleckým dílem. Oltář je viditelný od řeky Tibery, za ním stojí monumentální císařova hrobka.

Největší kruhová hrobka

Octavianus – tak se před korunovací na císaře Augustus jmenoval – se narodil v roce 63 před naším letopočtem, definitivně moc převzal v roce 27 před Kristem. Ovšem na místě svého posledního odpočinku začal pracovat už o rok dříve, hned po svém vítězství nad Markem Antoniem a Kleopatrou u Actia. Pro sebe a svoji rodinu nechal vybudovat největší kruhovou hrobku v tehdejším starověkém světě.

Má průměr 90 metrů a výšku nejméně 45 metrů, přesněji to ze zbytků stavby zjistit nelze. Z původního objektu se totiž zachovala jen třetina. Podle dochovaných zpráv byla ovšem stejně vysoká jako nedaleký vršek Pincio nad Piazzou del Popolo. Díky umístění u Tibery pak byla viditelná ze všech částí starověkého Říma. Ačkoli dnes vypadá, že byla postavená z cihel, původně byla pokrytá mramorovými deskami, po nichž do dnešních dní zůstaly pouhé stopy.

Jako hrobka podle dochovaných záznamů sloužila jen sto let. Pak se o její funkci až do 10. století nikde nic nepíše. Ve středověku byla na jejích pozůstatcích vybudována pevnost, která byla zničena v roce 1241. Poté byla hrobka postupně rozebírána, travertinový mramor byl rozkraden a posloužil jako stavební materiál okolních vil. V 16. století majitelé nedalekého paláce přetvořili ruinu na romantickou zahradu, kolem roku 1780 sloužila jako amfiteátr pro býčí zápasy. V 19. století byla zakryta skleněnou kopulí a hrálo se zde divadlo, na začátku 20. století byla používána jako koncertní síň Auditorium Augusteo. 

V roce 1936 se Mussoliniho fašistický režim, který se chtěl vyrovnat slávě Římské říše, rozhodl, že mauzoleum zachrání. Strhl skleněnou střechu i další moderní přístavby. Víc nestihl, restaurátorské práce byly během druhé světové války zastaveny. Znovu obnoveny byly v 50. letech, ale s příliš častými a mnohaletými přestávkami.

Hrob císaře

Památka se otevře 1. března. Od 22. dubna bude prohlídka zahrnovat i prvky virtuální a rozšířené reality.

Vstupenky do 21. dubna jsou zdarma. Je ale nutné si je zarezervovat předem na mausoleodiaugusto.it.

Upozornění: Výtahy budou v provozu až od 22. dubna. Do té doby není přístup do památky zcela bezbariérový.

Zdroj: CNN