Česko stárne. Zatímco před sedmdesáti lety připadaly na jednoho člověka staršího 65 let tři děti, dnes už je seniorů o čtvrtinu více než příslušníků mladé generace do 14 let. A každý 23. Čech už má na krku osm křížků. V 50. letech přitom tvořili osmdesátníci a starší méně než jedno procento populace.

Navzdory vrcholící pandemii koronaviru vzrostl průměrný podíl důchodců nad 65 let v zemi na 20,6 procenta. Existují ale i obce, kde je starší obyvatelstvo mnohem početnější. Například v Seči na Chrudimsku je v postproduktivním věku každý třetí. Statistiku zde ovšem zkresluje velký dům pro seniory.

Věrnější obrázek dává pohled na věkové složení větších měst. Z krajských měst jsou nejstarší Karlovy Vary, kde osoby starší 65 let představují 24,9 procenta obyvatel. Více než čtvrtinový podíl seniorů mají města ležící u hranic, zejména v oblasti Sudet, jako jsou Mariánské Lázně či Jeseník.

„Jako město stárneme, mladí lidé po školách zůstávají 've světě'. Region se celkově vylidňuje,” vysvětluje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová. Podle ní má ovšem vysoký podíl seniorů i svá pozitiva. „Svým aktivním přístupem k životu a k dění ve městě jsou příkladem pro ostatní obyvatele. Jejich ochota pomáhat při různých akcích města i nás ostatní nabíjí pozitivní energií,” pochvaluje si starostka.

Vyšetření antigenním testem na přítomnost viru covid-19 není vždy jednoznačné
Covid v Česku řádí víc než v předchozích letech. Vývoj nákazy ale dává naději

Starosta Mariánských Lázní Martin Kalina vidí příčinu vysokého podílu starých lidí ve městě opačně. „Každý, kdo se v Mariánských Lázních narodil, město miluje. A učaruje i každému, kdo ho navštíví. Proto se sem řada lidí ve zralém věku při hledání odpočinku a relaxace do Mariánských Lázní stěhuje,” uvádí Kalina. Vysoký průměrný věk obyvatel pak podle něj ladí s charakterem klidného lázeňského sídla.

Více než čtvrtinový podíl obyvatel nad 65 let má také Dvůr Králové nad Labem. Podle mluvčí města Miroslavy Kameníkové je kapacita tamních domů s pečovatelskou službou dostatečná. „V uplynulých měsících byly navíc v Domě Žofie vybudovány nové byty pro osoby v bytové nouzi, které jsou v případě potřeby určeny mimo jiné i pro seniory z celého ORP Dvůr Králové nad Labem,” dodala Kameníková.

Vesnice a města, kde je důchodců naopak málo, najdeme zejména v pražské a brněnské aglomeraci. Například v desetitisícové Jesenici žije pouze 1091 lidí starších 65 let. Mladý profil má i samotná Praha, senioři v ní tvoří 18,4 procenta občanů.

Kratší životní perspektiva

Covid-19 sice nezastavil stárnutí české populace, zato však trpce zkrátil naději dožití. „Střední délka života u osob dožívajících se 65 let poklesla u mužů o 1,1 roku a u žen o 0,8 roku. Vrátila se tak o deset, respektive sedm let zpátky,“ konstatuje Marek Vojtěch Řezanka z Českého statistického úřadu v publikaci Senioři v datech.

Naděje dožití je v současnosti v Česku při narození 74,1 roku u mužů a 80,5 roku u žen. Pokud se ale už dožijete 65 let, máte podle ČSÚ před sebou průměrně dalších 14,5 roku, jste-li muž, nebo 18,7 roku jako žena.

Studenti vysoké školy - Ilustrační foto
Počty vysokoškoláků rostou: Jak jsou na tom technické obory, jak humanitní

I zde ale panují značné regionální rozdíly. V případě mužů je nejnižší naděje dožití pro 65leté na Podbořansku (13,4 roku), Litvínovsku a Rumbursku. Vyhlídku nejdelšího života před sebou mají naopak pětašedesátníci z okolí Nového Města nad Metují (17,2 roku), Brna a Prahy. Nejdelšího věku se dožívají 65leté dámy v Kuřimi, v Luhačovicích nebo Hradci Králové. Starosta Kuřimi Drago Sukalovský vidí příčinu v kombinaci více faktorů, například dobré životní úrovně, kvalitní zdravotní péče, kulturního vyžití, sociálních služeb či zdravého životního prostředí.