Podnapilý nebo opilý řidič totiž neohrožuje pouze sebe, ale také ostatní účastníky dopravního provozu.

„Do zmíněné statistiky jsou započítaní nejen řidiči, kteří řídili pod vlivem alkoholu, ale také ostatní účastníci dopravních nehod,“ upřesnila vysokou cifru nehodovosti olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová. Oproti minulému roku, kdy policisté ve stejném období napočítali necelých sto třicet dopravních nehod za účasti alkoholu, ale jejich počet mírně klesl.

„Vliv alkoholu na schopnosti řidiče nelze posuzovat objektivně, protože na každého má alkohol jiné účinky. Pokud bych to měl zobecnit, tak na základě testů bylo zjištěno, že řidiči do určitého množství alkoholu jezdí sice rychleji, ale stále bezpečně. To znamená, že alkohol u řidiče podporuje schopnost riskovat. Jak se prokázalo, schopnost řídit je u řidičů mnohem horší při takzvané kocovině, než když je člověk opilý,“ vysvětlil vliv alkoholu na řízení olomoucký dopravní psycholog Vladimír Němeček.
Při dopravní nehodě neovlivňuje reakce řidičů pouze alkohol, ale také odolnost vůči stresové situaci, s níž je spojený psychický a fyzický stav člověka.

Kuriozitou se pro první letošní půlrok stal řidič, kterému policisté naměřili 2,93 promile alkoholu. Pokud byla řidiči dechovou zkouškou naměřena víc jak jedna promile alkoholu, posuzuje se jeho jednání už jako trestný čin.

„Do jedné promile alkoholu se celá situace hodnotí jako přestupek, za níž je řidiči udělena pokuta od deseti do dvaceti tisíc korun a zákaz řízení na dobu šest měsíců až jeden rok,“ řekl Josef Gogela z přerovského magistrátu. Jak dodal, jako trestný čin se hodnotí i to, když řidič pod vlivem alkoholu způsobí některému z účastníků dopravní nehody těžké zranění. Až padesát tisíc korun může zaplatit řidič, který se odmítne podrobit dechové nebo krevní zkoušce.