Nejnáročnější jsou pro hasiče lesní požáry. Práci jim ztěžuje nedostupný a často velmi členitý terén a také nedostatek vodních zdrojů.

„V červenci hořel les u obcí Ptení a Slavíkov na Konicku. Předevčírem jsme společně s jednotkou dobrovolných hasičů z Brodku u Prostějova zasahovali na hranicích okresu mezi Sněhoticemi a Podivicemi. Úder blesku tam zapálil stromy na okraji vojenského újezdu Březina,“ uvedl ředitel Hasičského záchranného sboru v Prostějově Petr Ošlejšek.
Nejčastější příčinou požárů je nevhodná manipulace člověka s ohněm. Tráva okolo komunikací se často vznítí od nedopalků z cigaret nebo sirek odhozených projíždějícími řidiči.

„Příčinou ohně na polích může být i technická závada na stroji, který zpracovává slámu,“ poznamenal Ošlejšek s tím, že k požáru strniště nebo balíků slámy došlo už na pěti místech regionu – v Klenovicích na Hané, Čelčicích, Zdětíně, Ohrozimi a Víceměřicích.

V Pavlovicích u Kojetína dokonce hořel lán s neposečeným obilím. V tomto případě se oheň šířil mnohem větší rychlostí. „Od kombajnu odlétla jiskra, zvedl se vítr a oheň se rozšířil po celém poli soukromého zemědělce. Obilí měl už posečené, takže chytlo jen strniště a sláma, ale požár bohužel přeskočil na další pole, kde obilí shořelo nastojato,“ popsala požár, kvůli kterému přišli o letošní úrodu dva samostatně hospodařící rolníci, starostka Pavlovic Marcela Soviarová (nez.).

Přestože vypalování trávy je zakázané, zahrádkáři se jí tímto způsobem stále zbavují. V horkém a suchém létě může být uhlídání ohně nad jejich síly. „Sousedovi na chatě oheň přeskočil za plot na louku. Pustil se do hašení sám, ale ostatní chataři mu radili, aby si dal pozor. Prý by v ohni mohl zůstat,“ popsala událost starou zhruba tři roky chatařka Martina Fojtíková.

Podle hasičů nejsou nebezpečné jen plameny, ale také kouř. „I když plameny nejsou vysoké, člověk se může nadýchat zplodin,“ upozornil na nebezpečí Ošlejšek.