Kliknutím zvětšíteA tohle je všechno? ptají se mnozí, když vidí seznam sankcí Evropské unie a Západu vůči Rusku. Sankcí, které unijní ministr zahraničí Josep Borrell popsal slovy, že stovky dotčených ruských zákonodárců a desítky vysokých ruských státních úředníků mohou od nynějška zapomenout „na nákupy v Miláně, party v Saint-Tropez a diamanty z Antverp“.
Samozřejmě, že to není všechno, daleko tvrdším úderem pro Rusko je ukončení možnosti ruského státu půjčovat si na Západě i sankce proti několika největším ruským bankám. Podstatné na sankcích také je, že byly přijaty bleskově a že se k USA a EU připojily i takové země jako Kanada, Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
Lze sice souhlasit se slovy místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, že je špatně, že na prvním místě seznamu není sám Vladimir Putin, hlavní postava ruského tažení proti Ukrajině a další faktické okupace ukrajinského území. Ale faktem je, že tyto sankce ještě nejsou sankcemi za válku na Ukrajině, ale „jen“ za faktickou ruskou anexi Doněcka a Luhanska. Anexi, která zatím málo změnila na dosavadním stavu, který tam trvá už osm let.
Pokud zůstane jen u toho, jak na straně Západu, tak na straně Ruska, našimi životy tady uprostřed Evropy to neotřese. Rusko bude dál do EU dodávat ropu a plyn. Dál se bude obchodovat, Rusko nebude izolováno od Západu, jen tu bude delší dobu panovat stálé napětí.
Jenže tak to bude jen za předpokladu, že už nic dalšího proti Ukrajině Rusko nepodnikne. Problém je, že nikdo neví, zda tomu nebude naopak. Nikdo neví, zda se Rusko nakonec nerozhodne pro válku. Válku, která zničí vše.
75
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
