„Jo, a ještě je za to královsky placen,” zahořkle ze štaflí prohodí vykonavatel jednoho z nejvyhledávanějších řemesel dneška.

Autor je aktivista, bývalý disident, indián a zakladatel Open Air Festivalu TrutnOFF BrnoON

Dalo se to tušit. Blatného pětiměsíční kariéra skončila tak rychle, jak začala. Vše ve veřejném utajení. Ještě na konci března se v Otázkách Václava Moravce již bývalý ministr zdravotnictví s upřeným pohledem do kamery loučil slovy: „Takže prosím vás, počítám s tím, že tady budu, budu dělat svoji práci zodpovědně a odborně a nepočítám s tím, že někam odcházím.“ Působilo to upřímně. Uběhlo pár dní a vše bylo jinak.

Ministr na jedno použití vystřelen Sputnikem

Schytal tu největší pandemickou krizi a odchází, když s příchodem jara slábne. Dělal co mohl, občas klopýtnul. Byl nejostřeji sledovaným ministrem a především začal mít svoji hlavu.

Ruský Sputnik V jej nakonec odpálil na oběžnou dráhu mimo hru. Babiš před volbami nepotřebuje nikoho neposlušného. Bylo rozhodnuto. Zapšklost proruského a pročínského „dědka“ se hodila. Souhra osvědčeného tandemu zafungovala.

Blatný se stal po pěti měsících nepotřebným a neposlušným. Pytlíkem na jedno použití - zmačkáme a vyhodíme.

Nejasný jazyk – politické důvody

Z rádia se line, jak Blatný i Babiš mluví o „politických důvodech“, jeden mluví o tom, že jsou za vším, druhý to popírá. „Hele rozumíš tomu?“ ptá se mistr u míchačky. „O to jde, za takové nejasné vyjádření se dá schovat cokoliv,“ odpovídám a přihazuji pisek s cihlou na kupu. Oprava klenby se rýsuje, ale Babišovi se to nějak rozpadá.

Nechce tím zastřít jinou svoji kauzu, není to jen „Vrtěti psem“? Mudrujeme dále u míchání malty. Čím více bude Babiš tvrdit, že za odvoláním není ruská vakcína, tím spíš to nebude pravda.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Přicházíme s kbelíkem štuku do našeho malého obchůdku, který je již přes půl roku zavřený. Sličná prodavačka nám otevírá dveře a nad maltou i opravovanými hodinkami zaslechnu: „Zeman Babišovi zavelí a kdo neposlechne, musí z kola ven.“

Kdo vlastně o Sputnik bude mít po tom všem zájem? Jedno je jisté, stane se vděčným předmětem vtipů, které budou kolovat národem vezdejším.

Druhý den ráno mě zedník vítá slovy: „Slyšel jsi to o těch novinářích, co ten zlej dědek řekl – pusťte ty hyeny?“ Neslyšel, ale nepřekvapuje mě to. „No jo, pokyny z Moskvy. A jsme zase zpátky. Je tohle vůbec možný, co myslíš?“ a hodí první lžíci malty. Pod jeho rukama se práce viditelně rýsuje a mění v pěkné dílo.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.