„Jasně, za chvilku jsem tam," odpovídám. Mám neděle rád. Nikdo Vás nijak zvlášť nehoní, navíc je teplá červencová noc.

Chvíli po přistání taxíku u jednoho prostějovského baru mi nasedají oba pasažéři. Ani jeden nemluví. Odjíždím. Při pohledu na půlku rozbalené tatranky, kterou drží Jirka v ruce a z které se bude asi drobit, se zeptám: „Pojedete jen tam, nebo budete chtít svézt i nazpátek"? Jirka, který sedí s tatrankou v ruce vedle mě, vážně řekne: „Ještě nevíme, to zjistíme až tam".

Neujedu ani kilometr, když mi to dojde. Pavel má v té vesničce sklad stavebního materiálu, který hlídá Hasan. Kříženec německé dogy a německého ovčáka. Sázka? Jirka jen kývne hlavou na souhlas. V tom mě začíná bombardovat tok myšlenek. Hasana znám odvidění. Svoji vizitku Pozor zlý pes nemá na dveřích nadarmo. Můžu tomu zabránit? Co když to nedopadne dobře? Já jediný nemám ani slzu alkoholu v krvi. Jak bych to asi vysvětloval na policii. Po cestě se snažím uklidňovat tím, že staří jsou dost, aby věděli co dělají.

Napětí se stupňuje, když parkujeme u skladu a Pavel dává Jirkovi klíče od dveří. Pavel si přesedne ke mně dopředu a čekáme co bude. Vyveze Jirka ven paletu s matrošem nebo Hasan vynese Jirku? Pavel je očividně nervózní. Určitě lituje chvíle, kdy se nechal vyhecovat.

Po nekonečných pěti minutách Jirka vyvádí Hasana za obojek ven. Tak to dobře dopadlo. Ulevilo se nám. Ještě přivítání s páníčkem. Vím, že jsem měl říct Pavlovi, ať si vystoupí z auta, že to bude lepší místo na uvítání než v autě. Hasan se šťastně pomazlil s páníčkem, hodil oko na mě, proskočil přes řadící páku, očuchal mě a vyběhl z pravých dveří ven.

Vše proběhlo hrozně rychle. Nepočítám-li leknutí, pošlapání v rozkroku, upadlý konektor od handsfree sady a pošlapané sedadlo, po exkurzi čtyřicetikilového pejska u mě v autě zůstalo naštěstí vše pohromadě. A já taky.

Oba cestující jsem zavezl zpět do baru, kde mohli u vyhráté litrové láhve vodky diskutovat o regulérnosti sáz­ky.

Týden nato vezu do zmíněné vesničky Václava.Vašek je zaměstnanec Pavla a ve skladu sem tam přespává. Zeptám se. Co Hasánek? Ty vole, ještě že v tu neděli brzo zavřeli hospodu. Kdybych Hasana nezklidnil, tak toho blba roztrhá.

Pak si krapku nedej.

Vratislav Hromek, taxikář